Římskokatolická církev jako totalitní struktura

Vrcholní představitelé naší Římskokatolické cirkve pohoršil v nedávné době referát v naší dolní sněmovně o údajné kolaboraci Římskokatolické církve s nacisty. Bylo to v souvislosti s restitucemi. Pravda je, že Římskokatolická církev vždy byla v blízkosti mocipánů, jenom komunisti ji nechtěli ani cítit.

Restituce považuji za velkou prohru církve jako takové. Církev se nemá zajímat o peníze, církev má jiné poslání. Třeba běžte a kažte evangelium [1], tedy dobrou zprávu. K tomu, aby církev takto stála o majetek, musí k majetku mít církevní vašnostové nějaký vztah a to je problém [2].

Taky se všeobecně tvrdí - co bylo ukradeno, má být vráceno třeba zde. Co vlastně patřilo Římskokatolické církvi? Co Římskokatolická církev ukradla po roce 1620 především luteránům a českým bratrům? Kdo vrátí životy upřímně věřícím lidem, jichž v rámci násilné rekatolizace zahynuly desítky tisíc? Kdo vrátí lidem násilně vymáhané desátky?

Vezměme model života narýsovaný římskokatolickou církví jako:

1. narození

2. křest

3. biřmování

4. svatba

5. periodicky zpověď - svaté přijímání

6. staroba

7. smrt

1,2. Při narození se obvykle ve věku, kdy z toho ještě človíček nemá rozum, pořádá křest. S ohledem na to, že se jedná o biblický příkaz [3] bez specifikace věku, není možné rozhodnout mezi katoliky a protestanty, kdy že se to vlastně má křest pořádat. Malinko pro katoliky hovoří [4] ale ne zase tolik - přicházet a křtít je rozdíl.

3. Biřmování je v mých očích malinko problém. Biřmování má symbolizovat naplnění člověka Duchem Svatým. Je to asi hodně symbolické, protože i to, co biřmovaný obdrží je otisk pečeti duchovního daru. Biřmování se provádí hromadně. A to je problém.

Problém je v tom, že naplnit Duchem Svatým může Bůh, ne člověk nebo církev. Bůh to dělá v době, kdy to ten daný jedinec potřebuje a to se nemusí krýt s plánovaným termínem biřmování pro obecně několik biřmovaných najednou. Nechám stranou, zda ten, který biřmování vysluhuje sám je naplněn Duchem, aby vkládáním rukou byl onen dar předán, protože Bůh může cokoli a aby naplnil Duchem mou maličkost k tomu žádného člověka nepotřeboval. Nikde v Písmu nečtu, že by naplnění Duchem měla být slavnost, ale formu nechme stranou.

4. Nikde jsem v Písmu nenašel, že by církev měla vysluhovat svatby.

5. Zpověď a připuštění ke Svatému přijímání pouze osobám, které byly vyzpovídány je největší ohavnost Římskokatolické církve. Jedná se o prvek, kterým tato církev drží moc nad ovečkami po celou dobu života. Přitom nemá biblický základ. Sice je o tom psáno [5], ale římskokatoličtí kněží uchopili právo posuzovat, kdo je a kdo není hoden přijmout chléb (a víno) a tím se staví mezi člověka a Boha i přes [6]. Zpověď samotná - kněz dá rozhřešení - co to znamená, když kněz dá rozhřešení? NIC. Kněz nemůže odpustit hřích [7].

6. Staroba. O koho se má člověk a také církev starat, to jsou sirotci a vdovy. U vdov ještě ne o všechny, ale pouze o staré vdovy, které nemají děti, aby se o ně postaraly. Projekty hospiců atp. jsou tedy iniciativou církve, která nyní díky svým jeptiškám (které jsou většinou plné milosrdenství) ulehčuje odchod lidem z tohoto světa. Neměla se tato církev spíše starat o to, aby děti byly dost věřící na to, aby se staraly a aby umírající byli dost věřící na to, aby se jim z tohoto světa odcházelo s veselou myslí a s těšením se na setkání se Spasitelem?

7. Smrt. Opět nikde v Písmu nečtu, že by měl být pohřeb vysluhován církví.

Závěr

Nechci říct, že bych měl cokoli proti lidem, kteří jsou věřící v rámci Římskokatolické církve. Nechci tím říct, že je Římskokatolická církev totálně k ničemu. Vím, že v Římskokatolické cirkvi jsou lidé, kteří upřímně věří Bohu a ty si Bůh na jejich cestách najde a učiní ten zázrak, že nadále tito lidé chodí ponejvíce po Božích cestách života.

Chci říct, že namísto vymáhání restitucí se měla římskokatolická církev zabývat otázkou, jak by bylo možno lépe sloužit Bohu, jak vést lidi, aby Boha měli rádi - tak shlíží každý rodič na své dítě - je rád, když ho dítě má rádo. Chci říct, že namísto budování a udržování totalitních struktur, které ovládají člověka po celý život, měla se tato církev zepat Boha - jak Ty to chceš, Bože? Chci říct, že namísto sepisování fantasmagorií, mezi které řadím každý katechismus a namísto vymýšlení fantasmagorií, například teologie dědičného pomazání nebo třeba teologie náhrady [8] se tato církev má držet Bible.

Chci říct, že Římskokatolická církev je součástí světské mocenské struktury a to není v souladu s tím, co říká Ježíš [9]. Chci říct, že všechny církve, které přijímají plnění z restitucí se chovají, jako by podaly ruku ďáblu.

Odkazy v textu

Odkazy jsou ze Studilního překladu Bible KMS. Podotýkám, že Bible je základní Kniha, kde se křesťanům zjevuje Bůh. Pokud věřící bere jako nejvyšší autoritu jinou knihu, je to jiná víra.

[1] Marek 16:15  A řekl jim: „Jděte do celého světa a vyhlašte evangelium všemu stvoření.

[2] Matouš 6:24  „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“

[3] Matouš 28:19  Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého

[4] Marek 10:14  Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takových je Boží království.

[5] 1 Kor 11:27  Kdo by tedy jedl ten chléb nebo pil kalich Páně nehodně, bude vinen proti tělu a krvi Páně.

[6] 1 Tim 2:5  Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,

[7] Marek 2:7  „Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, ne-li jediný: Bůh.“

[8] Byly vymyšleny různé teologie, které mají dokladovat, že Římskokatolická církev je ta jedině správná, což v kombinaci s výše popsaným upevňuje moc této církve. A z oveček se snaží učinit otroky.

Teologie dědičného pomazání a papežství praví, že Petr který byl popraven v Římě na někoho vložil ruce asi Klementa Římského a ten někdo,  zase vložil na někoho ruce až se toto pomazání dostalo na prvního papeže (Marcellin 304?) a jsou to vlastně nástupci Petra jako hlavy církve. Nikde v Písmu ale o tomto nástupnictví ani o jeho pravidlech nic nečteme. Ale když byl ustanoven Aron jako velekněz, tam o nástupnictví a o jeho pravidlech Bůh jasně píše. Mě je to osobně buřt, já vím, že pomazání a život záleží na Bohu, ne na člověku, byť by to byl papež.

Teologie náhrady praví, že postavení Národa Vyvoleného po Kristu bylo dáno právě Římskokatolické cirkvi. Na mnoha místech ve Starém Zákoně Bůh praví, že Jeho Národ Vyvolený je Izrael. V Novém Zákoně se ale nedočteme, že by toto postavení převzala Římskokatolická církev. A že o tom Bůh nevěděl, že nějaká taková církev bude? Ale věděl. Věděl i to, že mnozí uvěří teologii náhrady. Proto píše (a považte rovnou Římanům):

Římanům 11:

16  Jsou-li prvotiny svaté, je svaté i těsto; je-li kořen svatý, jsou svaté i větve.
17  Jestliže však některé větve byly vylomeny a ty, planá oliva, jsi byl naroubován na jejich místo a stal ses účastníkem kořene i tučnosti olivy,
18  nevynášej se nad ty větve! Jestliže se vynášíš, nezapomeň, že ty neneseš kořen, nýbrž kořen tebe.
19  Řekneš tedy: Větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.
20  Dobře. Nevěrou byly vylomeny, ty však stojíš vírou. Nepovyšuj se, ale boj se!
21  Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, ani tebe nijak neušetří.
22  Považ tedy dobrotu i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří padli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet; jinak budeš vyťat i ty.
23  A oni, nezůstanou-li v nevěře, budou naroubováni, neboť Bůh má moc je znovu naroubovat.
24  Jestliže tys byl vyťat z olivy od přírody plané a proti přírodě naroubován na olivu ušlechtilou, tím spíše budou na svou vlastní olivu naroubováni ti, kteří k ní od přírody patří.

Pozn. V Písmu se často rozumí oliva = Izrael.

[9] Matouš 20:

25  Ježíš si je zavolal a řekl: „Víte, že vládci národů panují nad nimi a velcí nad nimi vykonávají svou svrchovanou moc.
26  Mezi vámi tomu tak nebude; ale kdo by se chtěl mezi vámi stát velkým, bude vaším služebníkem;
27  a kdo by chtěl být mezi vámi první, bude vaším otrokem.
28  Stejně jako Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

Poznámka Syn člověka = Ježíš.