Jdi a už nehřeš

Musíme mít strach? Svírají Vás obavy? Pakliže ano, není to zbytečné? Je, naše obavy jsou cosi, co je navíc. Naše naděje je větší, než všechny strachy a obavy, které nás tedy svírat nemusí.

Jdi a už nehřeš. Prostá slova, která znamenají pro každého člověka obrovskou naději a spoustu lásky a milosrdenství. Znamenají, že naše pochybené skutky nemusí být více připomínány.

Co se to vlastně stalo? „Mistře, tuto ženu jsme přistihli při cizoložství.“ (zcela jasný v té době hrdelní zločin, zcela jasně doložený svědky, který přistižená žena nepopírá) „Mojžíš nám nařídil takové kamenovat. Co říkáš ty?“

Jenže Ježíš je milující Bůh. „Milosrdenství chci, ne oběť.“ Podle toho také jedná. A vyzývá žalobce: „Kdo jsi bez hříchu, první hoď kamenem.“ A žalobci postupně odejdou zahanbeni ve svém svědomí.

Ježíš nikomu nic nevyčítá. Nejmenuje hříchy žalobců. Nic přistižené ženě nevytýká. Miluje a má spoustu milosti jak pro žalobce, tak pro přistiženou ženu.

Mimo jiné – znáte někoho, kdo jedná podobně jako Ježíš? S tak hlubokou láskou, respektem, milostí ...

A ženě poté řekne prosté „Nikdo tě neodsoudil? Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš.“ Žádné vypouštění bubáků, žádné otáčení nožem v čerstvé ráně.

Takový je náš Bůh Ježíš, který je obrazem Boha Otce. Tedy – takový je náš Bůh.