Reaguji tímto na článek pana Matějky, který uvádí jako prostředek pro lepší svět víru sama v sebe. Ve skutečnosti víra sama v sebe vedla v ty nejhorší události v dějinách lidstva a mnohdy předstíraná víra v Boha sloužila pouze jako pláštík pro v lidském jménu vykonaná zvěrstva.
Pokud si dokonale věříte a máte nějaký problém, použijete to nejjednodušší řešení.
Máte spor se sousedem? Věříte sami v sebe opravdu dokonale? Proč tedy sousedský spor nevyřešit vraždou souseda?
Toto řešení je takové, že žádný nový spor nevznikne. A pokud si někdo dokonale věří, to znamená i to, že věří, že dokáže udělat cokoli tak, aby čin byl nezjistitelný.
Víra sama v sebe znamená víru v to, že mám právo na cokoli. Má-li člověk věřící sám v sebe jakýkoli morální kodex, ptám se jaký? Bude to kodex gangstera, který považuje za spravedlivé to, že nezabil nikoho zbytečně ba naopak vraždil jedině tehdy, kdy to bylo nutné - třeba když potřeboval peníze oběti?
Nebo bude tento kodex ještě horší, kdy se takový člověk věřící sám v sebe bude domnívat, že má právo zabít na koho se podívá?
A je třeba člověka učit zlému, je třeba ho učit násilí? Ne, od malička malé dítě hned umí plácnout lopatičkou svého vrstevníka, pokud při hře na písku vznikne spor.
A důsledkem víry sama v sebe jako nového všem platného univerzálního náboženství by za nějakou dobu byla existence pouze jednoho, nejvynalézevějšího vraha.
S ohledem na to, že jsem již delší dobu v Boha věřící člověk, vím, že to je jinak, než jak si pan Matějka myslí. Lidé nutně potřebují externí vzor či předpis chování k tomu, aby lidstvo přežilo. A ten, kdo věří sám v sebe, vytváři nejen vlastní etalon možného jednání, ale i vlastní etalon spravedlnosti. A jeden etalon narazí na druhý, tím i jeden člověk na druhého člověka.
Etalon chování, ten Boží, je funkční nejenom tím, že definuje a vylučuje způsob jednání jedince, který je pro ostatní nejméně přijatelný, ale i tím, že je pro všechny stejný. Pro silného, slabého, bohatého i chudého. Tim je možné, aby spolu lidé žili v pokoji.
Rád bych pana Matějku upozornil, že tento morální etalon (tj. desatero přikázání) jsou ochotni dobrobolně dodržovat pouze lidé, kteří jsou skutečně v Boha věřící.
