Věřím v sebe samu a své schopnosti, věřím v karmické zatížení čili asi v boha, a že bych mohla někoho zabít? Mohla, ale po zbytek života bych se bála, že mi to v tom dalším životě někdo vrátí. Věřte, že jednodušší by pro mne bylo být například křesťankou - to bych se ze všech hříchů vyzpovídala a ten člověk (je-li to vůbec ještě člověk, když může dát jinému člověku rozhřešení) na druhé straně zpovědnice by mi řekl: "Děvče dej si pět zdrávasů," a já bych z kostela odešla zase čistá jako lilie. Takže kde je ta hranice, kdy údajně sami bez Boha nejsme schopni posoudit, co je správné a boží a co ne, a jak takový boží služebník může vědět, kolik modliteb má hříšník odříkat například za zabití? Vyzpovídat bych se nešla, měla bych neodbytný pocit, že jsem tady někomu za blbce. Toliko k mé víře.

Paní Jitko, píšete: "Věřte, že jednodušší by pro mne bylo být například křesťankou - to bych

se ze všech hříchů vyzpovídala a ten člověk (je-li to vůbec ještě

člověk, když může dát jinému člověku rozhřešení) na druhé straně

zpovědnice by mi řekl: "Děvče dej si pět zdrávasů," a já bych z kostela

odešla zase čistá jako lilie".

Tak to je paní Jitko hodně jednoduchá představa křesťana. Bohužel církev svým postojem (kněz ukládající modlitby a odpouštějící hříchy, dogma o neomylnosti církve ve věcech víry) takovéto zjednodušené představy podporuje. Víra v karmu je víra, že za vše nesete osobní zodpovědnost a Váš život se mění s tím, jak se mění Vaše životní postoje, myšlení... Tomu věřím také. Ale taková víra podle mne není ve skutečnosti v rozporu s křesťanstvím. Myslím také, že vývoj jedince je ale zdravý ve chvíli, kdy člověk nechce zabíjet nikoli ze strachu z trestu, ale protože to sám nechce. A pokud jde o zpověď - pokud to není formální záležitost, ale vážná - může mít velmi dobrý psychologický dopad, nutí člověka k tomu, aby se nad sebou zamyslel a leccos si uvědomil.

Myslím, že nejvyšším bohem současného systému, jakož i p.Matějky samotného, jsou peníze. Těm se podřizuje vše, je to evangelium režimu.

Pane Kraus, vas nazor je k pousmani. Nezlobte se, ale uvadet priklady ze kdo si veri, muze zabit klidne souseda a jine ..no, nebudu na vanoce neslusny. Pana Matejku jste bohuzel naprosto nepochopil, a nebo pokud ano, pretocil jste to tak nejak, jak se pretaci vanocka. Vam nikdo viru nebere a vy muzete verit v boha do skonani , ale pravda, ze vira v boha prinesla lidstvu jenom problemy zustane stale stejnou pravdou. Jinou altrantivu jsme zatim nepoznali, mozna jendou, ale to uz ani ja ani vy tu nebudeme.

Dobrý den,

Pana Matějku jsem pochopil. S panem Matějkou nesouhlasím.

Vážený pane Krausi. Velmi poutavé čtení, nejen tento, ale  i Váš předchozí článek. Nicméně je tu nejeden velký rozpor a sice mezi písmem a jeho interpretací. Historie, a to i poměrně mladá, nám dává stovky příkladů, že "zbožní " lidé jsou zbožní jen na povrchu a pod sutanou se skrývají zvrhlíci těžkého kalibru. Kde se v písmu píše například o pedofilii, praní špinavých peněz, napojení na mafii a praní špinavých peněz?

Paní Klimovičová, myslím, že jakékoli zobecňující soudy jsou u tohoto tématu dost ošidné. Napsat, že "historie.... dává stovky příkladů, že "zbožní" lidé jsou zbožní jen na povrchu...." je hodně zjednodušující. Stejně byste mohla napsat, že máme spoustu příkladů o tom, že učitelé jsou pedofilové, lékaři jsou lhostejní k pacientům apod. To je přece vždy individuální. Pokud je ale člověk s k u t e č n ě zbožný, pak to nemůže být povrchní pokrytec (ten není ve skutečnosti zbožný). Skutečná víra v Boha a vyšší spravedlnost chybí, v tom souhlasím s autorem. Ovšem myslím si, že i víra v sebe sama je potřebná - jenom je třeba dodat z d r a v á víra v sebe sama. A je pravda, že mnoho lidí, kteří o sobě říkají, že v Boha nevěří, má lepší charakter než ti, kteří o sobě tvrdí opak. Ale to záleží vždy na tom, nakolik je daný jedinec vyzrálý. Zda se hlásí k víře či nevíře je věc jiná. A s tím souvisí i to, jak si člověk vykládá jednotlivé pojmy jako je "víra v sebe sama" apod. Zdravý a vyzrálý jedinec pochopí takový pojem zdravě a naopak.

A s vyzrálostí pak souvisí i umění r o z l i š o v a t a nedělat kvapné zjednodušující závěry.

"Lidé nutně potřebují externí vzor či předpis chování k tomu, aby lidstvo přežilo." Chtělo by se mi rovnou napsat "božemůj" jenom to ne. Předpisů chování tu jsou tuny a přibývají každým dnem. Ale stačí mi, jako blogerovi, že jsem dnes už čtvrtého autora v řadě nenechal chladným...  Mějte se hezky.

A přitom stačí úplně jeden, kniha knih. A umět v ní číst, poučit se správně.