Euro za dvě koruny?

Eurozónu představují 2 typy zemí - jedny hospodařit umí, jiné moc ne. Společná měna obou typů zemí brzdí všechny.

Jih Evropy je založen na bublinové turboekonomice. Tento typ ekonomiky nacpe peníze přes státní dluh do stimulačních procesů, aby zvýšil HDP. To se nepovede do takové míry, aby poměr zadlužení k HDP byl udržitelný. Proto devalvuje měnu třeba 10x, tím se poměr dluhu k HDP teoreticky sníží třeba z 200% na 20% a můžeme stimulovat znovu.

Typický příklad takového hospodaření je Itálie, která byla před časem nucena likvidovat mince (dvouliry), protože hodnota kovu mincí byla větší, než nominální hodnota mince a chytráci je dávali ve velkém do šrotu.

Druhý typ ekonomik se snaží skutečně hospodařit a nedevalvovat, tím je na rozdíl od prvnho typu ekonomiky uchována hodnota peněz.

Jsou-li oba typy ekonomik pohromadě v jedné měnové unii, bublinové turboekonomiky si půjčují a hospodařící ekonomiky na to doplácí. Výsledkem jsou třenice.

Merkelová si sice může hrát na šéfku Evropy a nejmocnější ženu na světě, německého daňového poplatníka to ale přichází draho.

ECB nyní chce neomezně nakupovat dluhopisy předlužených států. Jediný guvernér národní banky se postavil proti a byl to shodou okolností guvernér německé nároní banky. Není se čemu divit - Němci umí hospodařit.

To je proti gustu ECB, kterou vedou jižané - sám guvernér je lirou odkojený Ital.

Je otázka, jak dlouho to bude Němce bavit. Jednou praví dost a zavedou znovu marku. Brzy poté se bude EUR prodávat za 2 Kč.

Všichni budou spokojený. A my budeme spokojený, pokud budme mít co nejvíc státních dluhopisů v EUR.