Rok co rok se k nám vrací pořád ten samý příběh. Nejdříve
to začíná příjezdem hrdiny do hlavního města, vítají ho ratolestmi jako krále. Doufají, že je zbaví nenáviděných Římanů.
Hrdina je obklopen svými druhy, s kterými toho už tolik prožil, naposledy
s nimi povečeří.
Nic extra večeře (chleba a víno). Ještě štěstí, že si nedávali rybu, to by jim zaskočilo, hrdina totiž nařkne svého nástupce, že ho třikrát zapře a dokonce jednoho označí za zrádce. Děj se pak přesouvá do zahrady, kde i teče krev a dojde k zatýkání hlavního hrdiny.
Pak už to jde rychle. Nálada ve městě se mění, ten lid co vítal krále, najednou křičí „ Ukřižuj ho! Ukřižuj ho!“. Chudák vládce musí zachovat klid v zemi a posílá hrdinu na smrt. Tak tady už to vypadá na konec, ale ono ouhle za tři dny se hrdina zjevuje svým blízkým.
Samozřejmě, že to je hodně zjednodušený a povrchní popis. To hlavní tomu popisu chybí. Určitě už jste o tom příběhu něco slyšeli a možná si myslíte, že je to pohádka pro malé a hloupé. Na to máte právo.
Pokud byste i přesto měli bližší zájem se seznámit blíže s hrdinou, který miloval celníky, prostitutky, podřadné občany z jiných kmenů, prosté rybáře….. Tak tento týden je nejlepší příležitost. Naši předci nazvali připomenutí této radostné událostí „Velikonoce“. Tak si je hezky prožijte stojí to za to.
