Podivnou hru s námi hraje Angel

Znáte hru Carcassonne? Taky jste ji rádi s dětmi hráli? My taky, než jsme se ztratili v labyrintu pravidel všech možných i nemožných rozšíření. S každým dalším rozšíření EU, s každou další smlouvou či dohodou je to zjevně totéž.

Zamýšlím se nad děním posledních dnu a týdnů kolem nás a celé mi to připadá jako nepodařená zmutace dříve u nás doma  oblíbené deskové hry Carcassonne, ke které jsme dětem dokupovali každé Vánoce nové a  nové „rošíření“ hry, až se tato stala tak složitou, nepřehlednou a nudnou,  že byla prakticky nehratelná a tudíž upadla v zapomnění ...

Na celé  téhle zrůdné hře, kterou prožíváme všichni „live“ jako hodně špatnou reality show, hře  na „solidaritu, evropské hodnoty, hlubokou elementární humanitu, lidská práva, OSN a všechny jeho nejvyšší úředníky pro nejnižší uprchlíky...“, to vše zaručeně umělé, zásadně účelové a 100% falešné a pokrytecké, je nejstrašnější, že je to skutečně do posledního uprchlíka, do posledního € či koruny všechno jenom odporná HRA, kterou (ne)dovedně řídí „kdosi“.
Říkejme tomu „kdosi“ lépe  třeba „Angel“, ve smyslu „anděl“. (pozn. Podobnost s kýmkoliv a čímkoliv žijícím je čistě náhodná!) Protože pro všechny hru hrající aktéry nakonec andělem opravdu bude. Pro některé andělem spásy a znovuzrození, pro některé andělem zkázy, protože zlikviduje je samé, jejich osady i veškeré potomstvo, pro většinu dokonce Archandělem, který stál v letech 610-632 při vzniku „pravidel“, která říkají, že je nutno zaplavit celý svět... Pro některé hráče, ti se ale na hrací ploše běžně neobjevují, bude též jistě andělem absolutní moci a bohatství.... 

Hra je ve svém elementárním principu hnána vpřed zejména zvráceným byznysem postaveným na nekonečném přerozdělování. Čeho? No primárně peněz z daní obyvatel EU, potažmo jednotlivých členských zemí EU. Samozřejmě peněz z daní těch obyvatel-hráčů, kteří do toho měšce určeného k přerozdělení sypou a sypou. Nikoliv mnozí vědomě a nikoliv všichni dobrovolně,  nicméně jsou to vždy ti,  co „nejměně řvou a nejvíc dřou“. Považuji za nutné poznamenat, že bez těchto hráčů, byť nedobrovolných, by hra nešla samozřejmě hrát. Nikoliv ovšem bez těch, co „nejvíce řvou a zpravidla nikdy moc, spíše vůbec nedřou.". 

A protože při každém dělení bochníku se drobí "drobky", nejlépe do kapes těch, co bochník dělí a jejich vždy věrných přisluhovačů a „P-lízalů“, je potřeba drobit co nejvíce a nejdéle. Logicky je žádoucí tento princip neměnit a dělit a dělit a dělit. A drobit si a drobit si a drobit... Bohužel, díky tomuto současnému "The New Business", kdy za ty "drobné drobky" v řádech milionů až stamilionů korun ( a to jenom v ČR, prosím pěkně, jinak v rámci globální hry hovoříme o miliardách €) nám jsou řadou do hry vstupujících „dobrovolných subjektů s posláním ušlechtilým“ dovážené do herního prostoru další nové hordy pouze „řvoucích  jedinců“, tedy rozuměj nikoliv těch, na nichž je celý tento křehký systém závislý tím, že stále ještě poslušně produkují daně ("neřvou a dřou) a celý systém tím vlastně více či méně nevědomky živí a udržují při životě. 

Nepřipadá vám, stejně jako mně, že ten, kdo tvořil či aktuálně tvoří pravidla téhle novodobé hry ta pravidla úplně dobře nedomyslel? 
Z přísně logického a matematického pohledu získává tento systém podporou a organizací migrace masivního přílivu  „řvoucích a nemakajících“ značné disbalance, které ve svém konečném důsledku můžou zapříčinit a zapříčiní vyvedení celého herního systému do krajně nerovnovážné polohy, protože potřeba přerozdělení (a drobení, logicky) přeroste možnosti zdrojů. Jednoduše- organicky se umenšující mlčící  skupina těch „co dřou a neřvou“ nebude   už schopna saturovat geometricky narůstající potřebu zdrojů k dělení. Tím začne narůstat tlak na vyšší výkon, který s úbytkem práceschopných a hlavně práceochotných hráčů bude kompenzován vyššími odvody do měšce Anděla, který rozdělování (a drobení) řídí. 
Nutně se nabízí otázka, jaký má celá tahle hra smysl?  Jaká je vyhlídka dlouhodobé udržitelnosti takového byznysu založeného na nekonečném přezdělování tenčících se zdrojů? Je to onen očekávaný "novodobý ekonomický zázrak Německa“, jak hlásali minulý týden hřmotným hlasem bělovlasí kapitání sjednoceného průmyslu Evropy? Obávám se, že nikoliv. Obávám se, že ani samotný „anděl“ pravý smysl dost dobře nezná, byť si zřejmě samolibě myslí pravý opak a cítí se proto božsky neotřesitelně a sebejistě v přesvědčení, že pro hru se svými přisluhovači vymyslel dokonalá pravidla. Omyl! Nikdo se nemůže vyvyšovat na boží úroveň. A kdo to kdy zkusil, vždy se se zlou potázal. Většinou tedy sám. V případě téhle rozehrané hry se se zlou potážou všichni, kdo sice chválihodně dřeli, ale zároveň trestuhodně mlčeli a neřvali.
Takže hráči, kdo pochopil, zařvat! Zvednout hlavu a hlas a silou lví řvát od rána do večera a pokusit se Anděla zahnat z hracího pole do bezpečné, neškodné vzdálenosti či ústavu pro tyto účely určeného, dokud je čas. Snad ještě pár vteřin zbývá. 
Jo a taky jedna z možností je opustit hrací plochu. 
A fofrem!!!