Den 29.3.2017 se zapíše do historie jako den frontálního útoku na staré pořádky. Británie po 44 letech členství v EU zaútočila na její podstatu, Erdogan útočí referendem na 94 let sekularní republiky, Tramp zaútočil na ekologii US
Celý den jsem měl zvláštní pocit. Pustím rádio, BREXIT. Pustím televizi, BREXIT, otevřu noviny, BREXIT... Od božího rána se řeší až poněkud hystericky výsostně svobodné rozhodnutí sice těsné, nicméně demokratické většiny voličů úctyhodné ostrovní kolébky demokracie, Velké Británie. Forsáž celé situaci udělilo od referenda 9 měsíců očekávané doručení dopisu premiérky Theresy Mayové o iniciaci článku 50 o vystoupení z EU k rukám "evropského prezidenta". Donald Tusk se sice upřímně dojímal, nicméně nezapomněl též zdůraznit několik oblíbených floskulí o tom, jak je nyní Evropská unie pevnější, jednotnější, odhodlanější, evropštější, ... Jenom jsem tedy nezaznamenal ani pokus o jakousi katarzi, analýzu příčin tohoto stavu a alespoň náznak nějaké sebereflexe. Typické pro zaslepené, sebestředné úředníky, zdeformované lety opakovaných vlastních "pravd", neberoucích ohled na jiné názory, stanoviska, potřeby, argumenty a vnější svět.
Díky lekci sebevědomého, hrdého a svéprávného Albionu je trouchnivějícímu spolku 25 rovných vazalů rovnějšího Německa a přisluhující Francie dána poslední šance k sebezáchraně. Je velkou otázkou, zda si to je tento spolek vůbec schopen uvědomit, a pokud snad přece jen ano, pak jak s ní naloží. Ale podle vyjádření politické mrtvoly Hollanda, "odchod z unie musí Brity bolet", to asi zase hlavy nerozsvítí a mě jímají pochyby a skepse...
Útok druhý je v současném "brexitím" šílení trochu upozaděn z prvních stránek deníků. Bohužel z mého pohledu přesto daleko rizikovější a nebezpečnější útok. Psychopatický imám R.T. Erdogan už dlouhé roky usiluje o naplnění svého dětského snu, který si vysnil v chudinské čtvrti svého dětství pod drsnou rukou tyranského otce v pouličním klanu. Tím snem je znovuzrození sultanátu a resuscitace zašlé slávy Osmanské říše, k jejímuž zániku mocně přispěl mladoturek a výborný vojevůdce, otec moderní republiky Mustafa Kemal Paša, známý spíše jako Atatürk. Vystudovaný imám Erdogan je krůček od svého snu. Demokracie v parlametní podobě je v Turecku díky tomu na pokraji záhuby. A s ní narůstá nekontrolovatelné a jen velmi obtížně eliminovatelné nebezpečí vzdutí islámské indoktrinace osmdesátimilionového národa odvěkých válečníků, nemilosrdných nájezdníků (ráčejí vzpomenout roku 1683 u Vídně... Ještě, že tenkrát vyjel král polský Jan III. Sobieski) a mstivých autorů arménské genocidy z počátku 20. století a Kurdské genocidy z počátku 21. století (trvající dodnes). Riziko a nebezpečí Erdoganova útoku je umocňováno navíc nesoudnou a nemoudrou politikou EU vůči Turecku. A ještě hůře, členství Turecka v NATO a lokace zřejmě až 1/3 jaderného arsenálu NATO na území takto nestabilního a obtížně předvídatelného člena, okázale se bratřícího s Ruskem... To je velký, doutnající sud s prachem a doutnák se povážlivě rychle krátí.
A dnešní útok třetí je další z kontoverzních prezidentských výnosů Donalda Trumpa. Tentokrát rušící proekologické reglementy svého předchůdce Baraka Obamy. Jak vysokou daň a jak darebné dopady bude tento podpis mít neuvidíme ani brzy ani jednoznačně, protože prokazatelné příčinné konsekvence lze i při sebevětší snaze seriózně prokázat adresně jen velmi obtížně, pokud vůbec. Ekoteror (jak z pohledu arogantní ignorace ochrany životního prostředí, tak z pohledu přehnaného akcentu na ochranu životního prostředí z důvodu výnosnosti "neziskových aktivit"...) je podstatně zákeřnější, zdlouhavější, primárně neviditelnější.
Ale důsledky mohou být stejně závažně od všech útoků na "staré pořádky" , které jsme právě zaregistrovali. Závažné proto, že vytvářejí nepoznané, nové situace. Boří dosavadní jistoty. Vyvolávají naléhavou potřebu nového přístupu k nutnému řešení takových situací a ještě naléhavější potřebu po vhodných lídrech, kteří budou méně planě žvanit a dokážou vysoce efektivně a racionálně problémy identifikovat, analyzovat, řešit a dlouhodobě eliminovat....
Svět je moudrý prostor řízený vyšším principem.
Věřím, že si hravě poradí i s těmito třemi drobnými lapáliemi. I když nás to bude možná mrzet, bolet, pálit... Ale Svět si poradí, tomu věřme.
