Každá cesta vede ke svému konci

Vidíte, a to je přesně ten problém. Fotbalista o sobě netvrdí, že dosáhl něčeho zázračného. Je to prostě výsledek tréninku, zlepšování a koncentrovaného úsilí. Když zemře, je to všechno pryč. Pokud se vztah k Bohu můžete naučit nebo nějakým úsilím získat (už jenom ta myšlenka dosáhnutí je absurdní a největší sebeklam), pak je bezcenný. Můžete vytvořit něco čemu budete říkat Bůh, můžete akumulovat nějaké postupy, techniky, znalosti jak se dostat do nějakého stavu, ale pořád to bude jenom snaha o uspokojení sebe sama, snaha dosáhnout absolutní rozkoše mysli. Už jenom ta představa, že jste se dostal do nějakého stavu a nebo že je tu nějaká možnost, že taková chvíle v budoucnu nastane, znemožňuje vidět něco skutečného.

...

Dobře napsané.

Jak dlouhou cestu

potřeboval takový sv. Pavel z Tarsu? Spadl s koně a bylo to.

Prý snad to byl epileptický záchvat.

Re: Pavel

Saul měl nastudováno o jediném bohu dostatečně. Byl věřící Žid a studoval mimo jiné v Jeruzalémě.

Samotný pojem Boh

je problematický. Dobre, vysvetlil ste že sa za tým može skrývať čokoľvek.

Píšete, že je to cesta vývoja atd. S tým súhlasím, len nechápem čo s tým má spoločné náboženstvo alebo cirkev. Ak sa k nejakej viere mám dopracovať sám, skutočne k tomu potrebujem nejakého zamestnanca inštitúcie, ktorý mi bude citovať z "príručky" čo musím a čo nesmiem?

Re: "citovat"

Když jste byl malý, někdo vás musel naučit číst a psát.

Jaké myšlenky pak píšete a co čtete, je již čistě na vás.

Ale nebudete mi přeci tvrdit, že byste sám vymyslel písmo a gramatiku.

Nejprve je třeba naučit se něco dokonale ovládat a pak můžeme jít vlastní cestou. A třeba i zcela popřít, co jsme se naučili.

jj, bůh a fotbal

dvě naprosto zbytečný věci

nemusím být odborník na víru

abych věděl, že bůh není a je to strašlivá kravina - stačí mi zdraví rozum.