- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vidíte, a to je přesně ten problém. Fotbalista o sobě netvrdí, že dosáhl něčeho zázračného. Je to prostě výsledek tréninku, zlepšování a koncentrovaného úsilí. Když zemře, je to všechno pryč. Pokud se vztah k Bohu můžete naučit nebo nějakým úsilím získat (už jenom ta myšlenka dosáhnutí je absurdní a největší sebeklam), pak je bezcenný. Můžete vytvořit něco čemu budete říkat Bůh, můžete akumulovat nějaké postupy, techniky, znalosti jak se dostat do nějakého stavu, ale pořád to bude jenom snaha o uspokojení sebe sama, snaha dosáhnout absolutní rozkoše mysli. Už jenom ta představa, že jste se dostal do nějakého stavu a nebo že je tu nějaká možnost, že taková chvíle v budoucnu nastane, znemožňuje vidět něco skutečného.
potřeboval takový sv. Pavel z Tarsu? Spadl s koně a bylo to.
Prý snad to byl epileptický záchvat.
Saul měl nastudováno o jediném bohu dostatečně. Byl věřící Žid a studoval mimo jiné v Jeruzalémě.
je problematický. Dobre, vysvetlil ste že sa za tým može skrývať čokoľvek.
Píšete, že je to cesta vývoja atd. S tým súhlasím, len nechápem čo s tým má spoločné náboženstvo alebo cirkev. Ak sa k nejakej viere mám dopracovať sám, skutočne k tomu potrebujem nejakého zamestnanca inštitúcie, ktorý mi bude citovať z "príručky" čo musím a čo nesmiem?
Když jste byl malý, někdo vás musel naučit číst a psát.
Jaké myšlenky pak píšete a co čtete, je již čistě na vás.
Ale nebudete mi přeci tvrdit, že byste sám vymyslel písmo a gramatiku.
Nejprve je třeba naučit se něco dokonale ovládat a pak můžeme jít vlastní cestou. A třeba i zcela popřít, co jsme se naučili.
dvě naprosto zbytečný věci
abych věděl, že bůh není a je to strašlivá kravina - stačí mi zdraví rozum.