Developeři potřebovali pozemky na své projekty, tak si koupili zákon o církevních restitucích. Vítejte v Česku!
O církevních restitucích, které v pojetí zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi, vlastně žádnými restitucemi ani nejsou, již bylo napsáno mnohé. Přesto se mě na můj názor ptá stále více lidí, protože mají oprávněné obavy, že vše jde do ztracena. Dnes již málokdo pochybuje o tom, že zločinná vládnoucí koalice, která s nebývalou vehemencí prosadila tento loupeživý zákon, byla vytvořena právě pro tento úkol, který splnila naprosto dokonale. Ve hře byl totiž lukrativní majetek a především pozemky za desítky miliard korun a tudíž příležitost pro lobbistické a finanční skupiny. Tuto příležitost, která se podobá drancování a krádežím národního majetku při tzv. privatizaci v devadesátých letech, si prostě nemohly nechat ujít. Pokud by totiž šlo pouze o deklarované vyrovnání se s církvemi, těžko by vláda nějakého demokratického státu prosazovala s takovou urputností a rychlostí zákon, kterým svůj národ zbaví blíže nespecifikovaného gigantického majetku, a navíc by vše ještě „pojistila“ nevypověditelnými smlouvami, aby to nešlo žádným způsobem zvrátit. Takto jedná mafie, nikoliv zástupci demokratického státu, pokud jimi ovšem nejsou gangsteři.
Pokud nahlédneme malinko do minulosti, zjistíme, že již 19. července 1990 byl přijat tzv. výčtový zákon, který církvím navrátil asi 200 budov, především kláštery a další řeholní domy. To znamená, že už církevní majetek po revoluci vydán byl. Pokud se podíváme i do zahraničí, dozvíme se, že církevní restituce proběhly začátkem minulého století např. ve Francii, a to tak že byly církvím pouze svěřeny do užívání církevní budovy a nebyly ani vyplaceny žádné další náhrady. U nás se výše zmiňovaným výčtovým zákonem budovy církvím darovaly a navíc se přispívá ze státního rozpočtu na platy duchovních cca 1,5 mld. korun ročně (i za komunistického režimu stát přispíval!). Každému normálnímu člověku musí být zřejmé, že vyrovnání s církvemi již proběhlo, a to i nad rámec běžný v západních demokraciích, jak ukazuje příklad Francie.
V tuto chvíli se již některý majetek na základě zákona č. 428/2012 Sb. uloupil, můžeme tedy pomalinku sledovat, kam vedou nitky a kde se nakonec ocitne cca 1% rozlohy naší země.
Prvním podezřele rychlým a státem nekontrolovaným převodem byl případ boromejek. Ty získaly zpět lukrativní skoro hektarový pozemek v pražských Řepích a ten obratem prodaly developerům za utajenou cenu. Další převody pražských lukrativních pozemků se prý dojednávají pod taktovkou vedoucího správy majetku na Arcibiskupství pražském Karlu Štíchovi, který je předsedou dozorčí rady developerů Duplicatus a Real 24.
Bylo by dobré, kdyby se orgány činné v trestním řízení zajímaly o transakce z období dojednávání tohoto loupeživého zákona. Finančně analytický útvar (FAÚ), který měl donedávna pod palcem Miroslav Kalousek, by jistě poskytnul zajímavé informace. Pokud by své informace dodala i BIS, možná by se ledacos vysvětlilo. Vzhledem k tomu, že od církevních restitucí dává ruce pryč i ČSSD, která je použila jako návnadu k obelhání lidí ve volbách, začínám být docela skeptický.
Mám pocit, že opravdová revoluce nás teprve čeká a po ní skutečné restituce, které budou vracet majetek ukradený postsametovými vládnoucími garniturami.
