Vážený pane

Když už zde zmiňujete Ameriku a černošského prezidenta, podívejte se na dějiny USA. Jak koncem 19.století,po zrušení otroctví,táhly celou zemí černé tlupy, kradly, znásilňovaly. Byla to hrůza pro bílou majoritu. A ta se bránila. Vznikaly organizace KU-KLUX-KLAN, byly to normální pracující bílí muži, tátové od rodin, bratři, synové. Nebyli to vrazi, přesto vraždili. Bránili své matky, manželky, sestry, svůj majetek. Od té doby ke zvolení černého prezidenta uteklo více jak 100 let a bylo prolito mnoho krve. Zamyslete se nad tím, co vám zde píšu a dělejte něco. Ono snít o romském prezidentovi je možná hezké. Uvažte však jak dlouhou cestu k tomu chcete ujít. Je to jen na vás.

a mohl

by se jmenovat třeba Dezidér Mercedes Obama?

Přeji vám váš sen

Ale vzhledem k stavu, v jakém je cikánské etnikum, je to jenom naprosto nereálný bláhový sen.

Velmi odvážné je říci: "Cikáni se během např. dvou generací civilizačně přiblíží bílé většině."

A za to bojujte. To není bláhový sen, to je jen o práci.

třeba by

mohla první prezidentkou být Dežomila, no ni?

?

 vas otec musel v deseti letech past kravy....nebyla to nahodou diskriminace? co myslite, ze v tehdejsi dobe delaly ostatni deti?

takto ano

pimp maj rajt

http://cz.youtube.com/watch?v=TfcvwANL2Q0

http://cz.youtube.com/watch?v=Gpr5iaLXiS8

Prezident

cernoši byli v USA tak utlačovaní, ,že jim nezbývalo než proti tomu tvrdě bojovat  tak dlouho, až se prosadili.Naše menšina měla všechno. Jak za komunistů tak i teď. Nyní nemusejí dělat  a stejně dostanou nějaké živ, minimum. Nejsou ničím motivování k tomu, aby se vylepšili. Na  poschodí mám cikánskou rodinu . Kluk studuje VŠ , možná, že to bude první Romský prezident

Re: Prezident

Tak přestaň dělat taky a užívej si toho nááádherného života na životním minimu.. už mne tyhle řeči fakt  přestávají bavit

nejprve karma

řečeno Kingovými slovy, máte svůj sen. 

A já mám dotaz, protože jste přímo u věci. Myslíte si, že je možné a když tak jak nějakým způsobem rozbít zažité zvyklosti v komunitě a dát jim vaši výzvu jako životníé filozofii? Jak? Kudy? Děti? Rozbít vztah rodiče - děti?

Co se musí cílevědomě dělat, aby další generace vaši výzvu "pracovat, nekrást" začala přijímat jako základní životní postulát?  Kudy?

Proboha

Snad nemyslíte toho bradavičníka????