Narození Páně se blíží a tím i přípravy na největší a nejdůležitější svátky v roce vrcholí.
Jak je to v romských rodinách ? V naší rodině ? Většina z nás věříme v Boha a také ctíme oslavu narození Božího syna .
V první řadě si členové rodiny dávají do pořádku vzájemné vztahy. Kdo v průběhu roku byl mezi sebou znesvářen, kdo se pohádal, ten musel o vánocích umět odpouštět. Příbuzní se navštěvovali, usmířovali se při sklence pálenky či dobrého vína . " So ehas, has - Co bylo, bylo, zapomeňme na to, jsme přece jedné krve.., tak asi probíhalo usmířování. Romové vždy museli držet pospolu, to byla jediná obrana proti krutému osudu žít na okraji společnosti. Bránit se útokům zlých lidí .
Jak probíhaly samotné přípravy oslav vánočních svátků ? Pamatuji si, jako malý kluk jsem musel pomáhat mamince bílit pokoje a natírat podlahy .Všude se uklízelo, malovalo, v každé romské rodině se dbalo a dosud dbá na čistotu.
Na Štědrý den - Vilija se nesmělo jíst maso,dodržovali jsme půst. Od časného rána se vařilo, pekly koláče -tradiční romské šinga plněné mákem, jablky, ořechy. Dále se připravují Pišota - plněné marmeládou, ovocem , také zelím . Moje nebohá maminka pekla Pankuški - koblihy plněné povidly. To byla panečku dobrota .
Můj otec dělával domácí čokoládu. Do formiček dával směs z kakaa, pokrmového tuku, mletých ořechů a ukládal to do chladu, ledničku jsme kdysi neměli. Venku panovala opravdová zima se sněhem, to byla naše chladnička.
Na štědrovečerním stole nesmělo chybět maso - různé druhy. Hlavně uzené, smažené vepřové řízky, hovězí, pašvare - žebírka. Také klobásky, čabajky. Otec připravoval bramborový salát ve velké hrnci, neboť dobře věděl, že večer přijde jeho maminka vinšovat a další příbuzní, jídla muselo být pro každého dost a dost.
Když naši žili ještě v tradičních osadách na Slovensku, tam se pod stolem dávala sláma - stejně jako v Betlémě, když se narodil Ježíš.
Nezapomínali jsme také na naše mrtvé - mule,věříme v posmrtný život a o vánocích jim připravujeme jídlo, dáváme je buť na okno nebo do kouta.
So Rom, oda lavutaris - Co Rom, to hudebník. V každé romské rodině se zpívá a hraje na hudební nástroj, oslavy vánoc se bez toho neobejde.
Před večeří usedneme všichni ke stolu, hlava rodiny, což jsem já, má proslov. Děkuji Pánu Bohu za to, že jsme se dožili vánoc a také za dary, které nám dal. Na stole nesmí chybět chleba, aby ho bylo dost po celý další rok.Podává se bramborový salát, holubki, řízky i uzené. Z každého masa trochu. Sedíme, jíme a vzpomínáme na ty, kteří nejsou mezi námi a s námi.
Pak zazvoní zvoneček a nastává čas pro dárky. Za našeho dětství jsme dárky nedostávaly, byli jsme rádi a šťastni, že máme co jíst. Našim dětem dárky dáváme, je jiná doba a hlavně vše děláme pro ně, aby oni měly radost.
Večer před půlnocí jdeme na půlnoční mši.
Na Boží hod - Devleskero baro džives se rodiny vzájemně navštěvují, radují se a veselí.
Na závěr vám všem popřeju po našemu - jako kdysi staří Romové přáli k vánocům svým bližním a všem lidem dobré vůle :
Vinšinav tumenge ,vinšinav,
bachtaľi karačoňa.
Aven saste sar mačhe andro paňori,
bachtale sar odi amari kaľi phuvori.
But džene mule, amen dživas u le Devleske vaše paľikeras.
Ačhen saste the bachtale.
Bachtaľi karačoňa .
Vinšujeme vám, vinšujeme,
šťastné vánoční svátky.
Buďte zdraví, jako ryby ve studené vodičce.
Bohatí jako ta naše černá zem, která všechny živí.
Hodně z nás se nedožilo, my však ano. Pánu Bohu za to děkujeme.
Zůstavejte zdraví a šťastní .
Požehnané vánoce přejeme všem.
