Evropo!

O jedné písničce, kterou znám třicet let. O tom, co bylo kdysi a o věcech, co platí "nafurt", i když si to člověk třeba ani neuvědomuje.

Kdysi, někdy v první půlce 90. let jsem listoval novým číslem časopisu Folk & Country. No a v tom časopise byl tenkrát obsáhlý rozhovor s kapelníkem jedné brněnské folkrockové kapely, kterou jsem tenkrát rád poslouchal. Je to už strašně dávno, takže si to doslovně nepamatuji...

Redaktor se toho kapelníka ptal, jak to teďka - pár let po revoluci - vidí. Jestli všichni ti písničkáři, co „drželi prsty na tepu doby“ a skládali ty protestsongy proti režimu, mají vůbec o čem psát. Jestli najednou nedošla témata, když to ten jasnej a zřetelnej nepřítel, co nás tu otravoval a zavíral pro každou blbost, definitivně zabalil. A teďka, když už žádnýho nepřítele, co by nám všecko zakazoval a prudil, nemáme, budete mít vy písničkářové o čem psát, budete mít vůbec proč psát? A ten chlapík tomu redaktorovi odpověděl nějak takhle: „No, podívejte se, jasně, máte pravdu, s těma komunistama odešla spousta témat pro nás všechny, co ten režim štval a ničil. Na druhou stranu, ani zdaleka jsme třeba my nežili vyloženě na antikomunistických písních. A co si budem povídat, to v čem žijem teď, taky není úplně "bez špíny", takže témata jsou a budou. My jako kapela máme spoustu věcí, které jsou nadčasové. Vemte si třeba Evropu…“.

Myslím, že to bylo někdy kolem rozdělení ČSFR. Já si tenkrát užíval naplno toho, co bylo po pádu železné opony. Stopem jsem rajtoval po Evropě, měl jsem prakticky furt sbaleno na cesty. Jeden rok jsem přespal skoro stejně nocí pod širákem jako pod střechou. Evropa mi tenkrát připadala úžasná a kouzelná. Byla i nebyla. Kámoš bydlel na privátě s mladou Chorvatkou, co sem přijela studovat, tak jsme některý „historky z fronty“ poznali i jinak než z televize. To když se ubrečená vrátila po půl hodině z telefonní budky a vyprávěla, co se děje u nich doma. I tak jsem tenkrát ten song bral hlavně jako nádhernou poezii.

Nevím proč, nedávno jsem si na ten rozhovor zase vzpomněl a až mě zamrazilo…

Posuďte sami: Folk Team - Evropa