Jak bémokracie spláchla 22% hlasů do záchodu (a další postřehy)

Jsem z Prahy 5 a voleb jsem se zúčastnil jako volič i jako člen volební komise. Na výklad výsledku je možná ještě příliš brzy, ale pár postřehů uvedu již nyní.

Postřeh první – volební systém poškodil menší strany: Velké zastupitelstvo si rozdělily 4 politické strany, z toho 1 je zastoupena spíše symbolicky. Pražany bude zastupovat 26 lidí z TOP 09, 20 z ODS, 14 z ČSSD, 3 z KSČM. Další strany se do zastupitelstva vůbec nedostaly. To znamená, že asi 22 procent pražských voličů nebude zastoupeno. To není o mnoho více, než jaký byl volební propad ve volbách do Sněmovny.

Přesto rozdělení Prahy na 7 obvodů do výsledků zasáhlo. Kdyby se volilo formou jednoho obvodu o 63 mandátech (v minulých volbách ovšem bylo mandátů 70), dostali bychom se při totožném rozdělení voličských hlasů (a při zachování dlouhodobě zavedené pětiprocentní uzavírací klauzule) k magistrátu v podobě: 22x TOP 09, 16x ODS, 13x ČSSD, 4x KSČM, 4x SZ/SNK, 4x VV. V praxi by tedy sestavovala radniční vládu opět TOP 09 s jednou ze dvou zavedených silnostran, ovšem už by početně nevycházela případná modro-oranžová koalice. Zdá se tedy, že upravený volební systém, prosazený pražskou ODS, TOPku strategicky spíše poškodil, byť jí přidal 4 křesla. Nejzávažnějším dopadem je tedy absence dvou ,,středových´´ stran, jejich vyjednávací pozice by byla obtížná, prakticky neuplatnitelná, ale pokud bude radniční opozici tvořit jen jedna velká strana + trojička komunistů, bude to na úkor demokratické diskuse v zastupitelstvu.

Velkou nevýhodou rozdělení Prahy je i skutečnost, že většina (typicky 6/7) voličů svého primátorského kandidáta na oné plachtě vůbec nenašla, na druhou stranu – při předchozím systému by ta velikost plachty byla ještě nesnesitelnější. Možná by to ale pak zase vyřešilo potištění z obou stran, lidé by si pak rychleji všimli, že ,,ta druhá obálka´´ se tam také hází. Ústavní stížnosti Strany zelených však moc šancí nedávám, a sice ze dvou důvodů – 1) Myšlenka spojit to s placením nějakého finančního odškodného ten záměr diskredituje, 2) Praha, hl.m., není zdaleka jediným místem, kde se k tomuto dělení sáhlo, pro ÚS by to byl komplikovaný precedens. Přeci jen racionálnější argumentaci ale nabídl dnes v poledne čelní představitel ČSSD Bohuslav Sobotka, který poukazuje na analogii významu pražských a krajských voleb. Z takovéhle myšlenky by se změna do budoucna dala vyvodit.

Postřeh druhý – matoucí velká plachta: Už jsem to naznačil výše – lidé si velkou plachtu často pletou s nějakou druhou obálkou nebo je to nebaví rozbalovat, kdo ví, ale spousta se neobtěžuje s jejím použitím. A tak poměrně dost lidí velký hlas vůbec nevhodilo anebo ho nějakým způsobem zkazilo. O této záležitosti se asi zmíním v samostatném článku.

Postřeh třetí – voliči zametali před obecním prahem: Zdá se, že voliči dokázali jakž takž oddělit místní volby od celostátní politiky. Výsledky v jednotlivých městech jsou poměrně rozmanité. Za zmínku stojí vnímavost pražských pravicových voličů – dříve házeli hlasy ODS jako automaty, letos se nabízelo hromadné odvrácení k TOP 09, ale projevil se místní cit. Zatímco u nás na Praze 5 ODS výrazně oslabila až na 20 procent (koneckonců podobně jako ve velké Praze), na sousední Praze 6, kde má poměrně dobrou reputaci, ji nechali voliči jednoznačným způsobem zvítězit, dali jí přes 40 procent. U nás tak ODS ztratila přes polovinu voličů, u sousedů jen asi čtvrtinu. Ale na vynášení soudů je ještě brzy a byl bych opatrnější než čeští politici, kteří pochopitelně mobilizují na 2. kolo senátních voleb. Jen v případě VV se zdá, že se vloudila chyba na centrální úrovni, protože takovýto propad nemůže být souhrnem lokálních náhod. Jinak bych čitelné referendum o reformách čekal až v krajských volbách napřesrok. Největším vítězem tohoto víkendu bych přesto vyhlásil ČSSD – ať jsou příčiny zoranžovění měst jakákoli, povedlo se této straně (dílem v roce 2006 a dílem nyní) poprvé v polistopadové historii vybudovat odpovídající zastoupení i na třetí úrovni české politiky (v krajích se prosadili až předloni, zatímco v hlavní kategorii jsou relevantní silou už od roku 1996).

Postřeh čtvrtý – senátní volby pestřejší než minule: Při zběžném pohledu se zdá, že složení 2. kola senátních voleb je pestřejší nežli minule. Ačkoliv se po horkém létě obnovuje dominance oranžových a modrých a TOP 09 zaostala za očekáváními, přesto se mi přinejmenším zdá, že těch kandidátů dalších uskupení postoupilo více, než ve volbách předloni.

KONEC ČLÁNKU

(Další článek by měl být poněkud veselejší – rád bych ho napsal ještě dnes na téma: ,,Kolika způsoby se dá zvorat volební lístek.´´)