Loni ste mohli v pořadu Mr. GS zgómnót můj simultální překlad funusu do hantecu (viz. víďo ve finálce storky). Fčil vám hóknu do placu, jak sem se v tem oboru vyučil.
hantec vo dubovým spacáku a instantním fotroviweb
Je už to víc jak pětka jařin, kdy mně hodil drát kamoš muzikant Venca a nahlásil, že hrne hrát se svó grupó do palerma ve Švajcu a že mi tady po sobě přepustí špica kšeft. Mázl jsem mu dotazník, co to je za betelné špilařské tympl, ale von si se mnó dal scuka, že to musím zgómnót na vlastní augle.
Druhé den mě vyzved napakované aparátem v pravý poledne s tem, že valíme na kšeft do Vanglu na půl druhó. Trochu divné čas na startovačku spářky, gómal sem, ale držel sem pec.
Ale to, co potem přišlo, mně těžce vzalo luft. Zahamovali sme na Vangláckým krchově a kema začal dekovat apec do obřadní síně, kde už házel na ponku záda nějaké tuháček v dubovým spacáku. Pozůstalí vtrukli dovnitř a Venca začal vařit a békat névětší pecku funusový hitpošky Zarumpluj mi zoncno z goldny. Byl sem těžce šoking, když celé špíl končil zonkó Morava, betelná hróda.
A tak sem po kamošovi zdědil tympl funusovýho špílařa pro jednu okresní pohřebku. Teda, byl sem náhradník po hlavním bosovi, keré učil na lidušce a ne vždy mu špíl pro tuháča zapad do rozvrhu. Normoš za něho zaskakovala nějaká koc, ale ta zrovna nedávno hrnula tlačit kindoša, tak měla včil dva járy mutrový leháro.
Tak sem na tem začal bóchat. Musel sem radikálně rozšířit repec skoro o dvě kila chmurkovéch válů, jako třeba Mávačku hážu, kamoši mí betelný, U futer do nabála nebo U Tebe, Velké kilošu.
A hraní a békání zdaleka nebylo fšecko. Havrani, kerý mě hajcovali a fšecko organizovali, byli manželský dvojice. Gómete, jaké kvicht má holcnová šolna s tuháčem uvnitř a ještě k temu na márách? To prostě ty kocny kolikrát s borcama nebyly štond zmáknót. Tak sem většinó ze startu šlusový mávačky helfnul havranům s dubálem a s věncama, pak rozdělat klapky, zavařit, békačka a nabrat pilu na domášov.
Rozhodně to nebyl žádné laláč a lochec už vůbec ne. Kolikrát mi u teho fest hrnula salcna do auglí. To když hodil lajvce mávačku nějaké mladé bořík, kocna nebo kindoš.
Starý medvědi mě vysadili přezdívku Louka, podle bijáku Kolja. Některý muzikanti mi hlásili, že by na to neměli nerva, ale já jim na to hóknul do placu, že je to jak normoš špíl v palermu, jen se tam u teho tolik nekoluje.
Přes den sem vařil po krchovech a večer po šantánech. Stařka, kerá byla teho času s naším šropem na mutrovým leháru, už začínala chmuřit. „Furt jen jezdíš békat lidem po celý hródě a já su věčně zamachlovaná na kéru na singlovku. Gdy mě někdy vemeš sebó někam, kde se hraje?“ murovala. Tak sem ji jednó, aby neřekla, že su nelida, taky vzal na špíl. Gómu, že to bylo na kremačku na kopcu ve štatlu. Móc špicové funusové vál!
A nějaký storky? Hóknu Vám do placu dvě. Jednó sem mázl šéfhavranovi dotazník, jestli tam taky majó lednicu na tuháčky. Von že jako jo, abych šel s nim hodit čučku. Myslel sem, že mi ukáže prázdnó cimru, tak sem tam klíďo vtrukl. Dyž bliknul vypínačem, málem se mi z teho zahamovala hercna. V cimře těžké hustopeč, v regálech obsazeno a kema v klídku hlásí: „Jejda, tady týhle oldmutře se zase krótijó kolky“ a začal jí je láskyplně rovnat. Pak vytáhl z kapsáře honihár a sósedovi v jiným dubovým spacáku ubóchl novodur přehazovačku na glocně, pré aby mu to lepší seklo.
Jednó sem vo pauze mezi obřadama neměl žádnó fachu, tak sem mózoval po kremačce. Bylo to v zimě, nefajrovali, takže tam byl kosigyn jak sviňa. Měl sem na sobě naraženó zmijovku a mantl až na zem a měl sem ranu jako rolař bez domášova. Zgóml sem vzadu na chodbě nějaké závěs, tak sem ho vodrhnul a vpadl do krpatý cimry a v tu ranu zařval na plné vál! Zbléskl sem tam totiž v otevřeným dubálu házet záda nějakýho boříka. Pasovka byla, že těsně vedle mě byl velké fenstr a za něm asi dvacet pozůstaléch, kerý šli původně hodit šlusovó čučku na raskena a fčil je z rozjímání vyděsil ňáké magor s šílenó micnó na řepě...
Slovíčka a fráze pro ty, co nekóřijó hantec:
Palermo – hospoda, lokál
Švajc – Švýcarsko
špilařské tympl – hráčské místo, flek
na vlastní augle – na vlastní oči
Vangl – Ivančice
startovačka spářky – začátek mejdanu
držel sem pec – mlčel jsem
mně vzalo luft – vzalo mně dech
zahamovat - zastavit
kremačka na kopcu ve štatlu - krematorium v Bohunicích
házel na ponku záda nějaké tuháček v dubovým spacáku – ležel na katafalku nebožtík v rakvi
vařit a békat – hrát a zpívat
Zarumpluj mi zoncno z goldny - Zasviť mi ty slunce zlaté
Morava, betelná hróda – Morava, krásná zem
Mávačku hážu, kamoši mí betelný – Loučím se s vámi, mojí věrní kamarádi
U futer do nabála – U nebeských bran
U Tebe, Velké kilošu – Blíž k Tobě, Bože můj
tympl funusovýho špílařa – místo pohřebního hráče
špíl pro tuháča – hraní mrtvému
hrnula tlačit kindoša – šla rodit
dva járy mutrový leháro – dvouletá mateřská dovolená
chmurkový vály – smuteční písně
gómete, jaké kvicht má holcnová šolna s tuháčem uvnitř – víte, kolik váží rakev se zesnulým
šlusová mávačka – poslední rozloučení, pohřeb
helfnul havranům s dubálem – pomohl pohřebákům s rakví
zavařit, békačka – zahrát, zazpívat
nabrat pilu na domášov – jet domů
žádné laláč – nic snadného, lehkého
hrnula salcna do auglí – stouply slzy do očí
Starý medvědi – rodiče
nekoluje – netančí
šéfhavran – vedoucí pohřebáků
zamachlovaná na kéru na singlovku – zavřená sama doma
hodit čučku – podívat se
zahamovala hercna – zastavilo srdce
v cimře těžké hustopeč – v místnosti plno
oldmutře se zase krótijó kolky – babičce se kroutí prsty
honihár – hřeben
ubóchl novodur přehazovačku na glocně – učesal
nefajrovali, takže tam byl kosigyn – netopili, byla tam zima
rolař bez domášova – nádražní bezdomovec
fenstr – okno
šlusová čučka na raskena – poslední pohled na staříka
s micnó na řepě – čepicí na hlavě
