V Práglu dělali už vod járu čtrnáct kil a jedna pětka machry s vorlojem, keré pro ně ubóchl Žanek Růža, kerýmu tamní hofírci hókali mistr Hanuš. Historija fšak ukázala, že só to fšecko báchorky a šméčka a ve skutečnosti jim ten vorloj vygóml Žanek Šindeluj, profesorské matiky a astronomie z tamní univerzity.
To my tady ve štatlu měli leda tak kulofku. Maximálně první stanicu metra na Pekandě, novodur Špalek s bijákama, no a jasná válka - Prygl a Špilas. A taky gampl na Frajplacu, betelné veřejné retych, keré však ještě za bolša zbórali. Ale to byla těžká levandula, páč retychů ve štatlu néni nikdy hafo.
Fčil, po šesti kilech jařin, dali véšky na rathausu karfióle do holpecu a vygómli těžkó šorfku. Vopičit se po Práglu a vygómnót origoš Brněnský ráčny. Ubóchli je se švarcovýho nabléskanýho žulovýho grymlu, pré ve tvaru nábojnice. Ale jestli měli grymlaři gramlavý kolky, nebo jim švidraly blikše, tyhle ráčny majó ranu spíš jak přerostlá hůlka vod bakeliťáka. A k temu fšemu nikdo není podle nich štond zgómnót, kolik ty raky recht sypó.
Jedině morgen v jedenáct, tedy přesně když na Pitris kirchu hrnó na památku vykévání ze Švédem poledne, vypadne z nich skleněnka. A to ještě ne dycky. Dyž do nich nenechaví štatlaři vrazijó kolky, kóla nabere pasovó dráhu do pajšlu tý grymlový hůlky, a je v gébišu.
Tak teda máme ve štatlu novodurovó dominatu. Sicní skoro na sténym tymplu, jako zmiňované gampl. S tím rozdílem, že gampl aspoň helfnul štatlařům v nesnázích. Jestli by nebylo lepší nahodit přemysla a do hůlky ještě ubóchnót futra a na ten retych ju dodatečně přefachčit…
Slovíčka dlja inostráncov:
Frajplac – Náměstí Svobody
hůlka – pohlavní úd
bakeliťák – černoch
Pekanda – ulice Pekařská
Špalek – Špalíček
retych – wc
karfióle do holpecu – hlavy dohromady
Pitris kirch – kostel Petrov
raky recht sypó – hodiny opravdu ukazují
