Dvě pětky fósatéch not, šrajbnutéch lajfkó...

Motto : Už jak jungšál sem musel ty noty slýchat. V bódě i vod staréch medvědů. Když podle nich pré budu dýchat Neskončím nikdy u ledu.  

Noty pro lajfkuweb

Tak tady někerý só:

Grátisový hajtře na radlice nešmíruj!
Néni všechno goldna co má glanc.
Z fišle de rygól vod dózny.
Fedry majó augle jak sviňa.
Kvaltuj langsam.

Habaďůra má krpatý tužky.
Mórgnové fógl hópne nédál.
Keho giňal cháluješ, teho vály zongči.
Co augle nezgómnó, to hercnu nezklátí.
Když seš v gébišu, zgómneš kamoša.

Kdo neklepe ať nezobe!
Ajnštajn z nebála nezhučel.
Repete je mutra gómání.
Čertovské nikdy negróňá.
Jak se do valdny hóká, taková z valdny vaří echolana.

Kalil zakalil, nekalil, zakalil taky.
Malý fišle taky fišle.
Staré čokl novodurový šméčka nezgómne.
Módr je šlajzna v šolně.
Tuháčům se chčije na vanilku.

Slovíčka pro nekóřiče:

Fósatý noty, šrajbnutý lajfkó – staré přísloví, psané životem
Bóda – škola
Starý medvědi – rodiče

Přísloví jsou schválně na přeskáčku, však je už poznáte…

Lež má krátké nohy.
Ranní ptáče dál doskáče.
Spěchej pomalu!
Strach má velké oči.
V nouzi potkáš přítele.

O mrtvých jen dobře.
Co oči nevidí, to srdce nebolí.
Hlad je převlečená žízeň.
Malé ryby také ryby.
Pil umřel, nepil, umřel taky.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
Kdo nepracuje ať nejí.
Starého psa novým kouskům nenaučíš.
Čert nikdy nespí.
Ryba smrdí od hlavy.

Učený z nebe nespadl.
Darovanému koni na zuby nekoukej.
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Opakování je matka moudrosti.
Kdo nepracuje, ať nejí!