Zaplatí pražské domácnosti paroplyn v Mělníce?

Změny vlastníků ve společnosti Energotrans  se jen zdánlivě tváří jako záležitost průmyslníků, milionářů a příslušných institucí. Obávám se, že v důsledku jsou namířeny na rozpočty pražských domácností.

ČEZ od Pražské teplárenské, a.s., kterou vlastní Energetický a průmyslová holding (EPH) vedený Danielem Křetínským spolu s městem Prahou, odkoupí dceřinou společnost Energotrans. Podstatou tohoto obchodu je uhelný blok elektrárny Mělník I, který dnes vyrábí teplo pro Prahu, a teplovod z Mělníka, jímž je energie do hlavního města přiváděna.

Elektrárna bude potřebovat zásadní modernizaci. Záměrem nového vlastníka ČEZ je dříve či později tento elektrárenský blok převést ze spalování hnědého uhlí na zemní plyn.

Pro konečné spotřebitele tepla v Praze na pravém břehu Vltavy, kteří jsou teplovodem z Mělníka převážně zásobováni, by to v tuto chvíli znamenalo skokové zdražení tepla v přepočtu za gigajoule zhruba o třetinu proti současným cenám. Protože ale od záměrů k realizaci uběhne několik let, lze očekávat, že cenový skok bude ještě vyšší a změní se v cenový šok, protože zdražování tepla z centrálních zdrojů spalujících zemní plyn je dlouhodobě rychlejší, než zdražování tepla vyráběného z uhlí.

Tyto obavy má rozptýlit tvrzení, že zamýšlený plynový zdroj Mělník I nebude jen teplárenský, ale že bude sloužit ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. To je zřejmě také důvodem, proč v současné době Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) majetkový přesun ve firmě Energotrans zkoumá z pohledu podílu ČEZ na výrobě elektřiny v ČR.

Spotřebitelům tepla v Praze to ale příliš zklidnění nepřináší. Především – při současných cenách zemního plynu a elektrické energie a při pohledu na dynamiku těchto cen není myslitelné, aby plynová elektrárna ekonomicky fungovala v základním zatížení. Další možností je, že by elektrárenská turbína pracovala v zatížení špičkovém (jako podpůrná služba). Dodávala by tak sice nejdražší myslitelnou elektřinu, ale asi tak jednu, dvě hodiny denně, a to kdoví jestli, protože i podpůrné služby jsou aktivovány jednak podle rychlosti jejich připojení k síti, jednak podle výše nákladů. Rozhodně by ale podíl zemního plynu spotřebovaného k výrobě elektřiny byl maličký ve srovnání s množstvím plynu spáleného na teplo.

I když připustím, že nějaký ekonomický smysl vybudování plynové elektrárny v Mělníce má, rizika návratnosti a ziskovosti projektu jsou značná. Nejspíše je ponesou Pražané připojení k mělnickému teplovodu. Z nedostatku přesnějších informací musím teď trochu spekulovat, ale v principu by to mohlo být tak, že elektrárenský zdroj nemá snížit náklady a cenu dodávaného tepla, nýbrž naopak, obchod s teplem má zajistit ziskovost výroby elektřiny.

Jen zdánlivě jde „jinými slovy o totéž“. Ceny tepla se na rozdíl od cen elektřiny a cen zemního plynu netvoří na žádném volném trhu, například na burze. Jsou určovány dodavatelem tepla a regulovány Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Pravidla regulace ovšem nestanovují prakticky žádnou horní cenovou hranici. Za určitých okolností a při dobrém zdůvodnění jsou i současné existující limity prostupné. Jedinou skutečnou horní hranicí pro ceny tepla jsou možnosti odběratelů odpojit se od centrálního zásobování. V podmínkách pražské urbanizace, na obrovských panelových sídlištích obklopujících jihovýchodní a severní okraje města, ale ani tato možnost není technicky a tedy ani prakticky uskutečnitelná, zdejší domácnosti jsou typickými „zajatými zákazníky“. Stanou se tak v lepším případě urychlovačem návratnosti investice do rizikové plynové elektrárny, moderátorem cenových výkyvů na trzích zemního plynu a elektřiny, vyrovnávačem růstu nákladů a propadů tržeb za elektřinu, a v horším případě ještě také slepicí snášející zlatá vejce v podobě stálého, ničím neohrožovaného zisku. Protože podle pravidel regulace je zisk z tepla prakticky nárokový (v Praze činí něco mezi 12 a 15 procenty).

Znovu ale podotýkám: ani po opakovaných žádostech o přesnější informace o záměrech ve firmě Energotrans a o budoucnosti zásobování města teplem mi podrobnosti projektu nejsou známy, a tak vše výše uvedené je čiročirá spekulace.

Autor: Jan Ferenc | středa 15.2.2012 3:36 | karma článku: 10,89 | přečteno: 682x