Slaboch vyhrožuje

Letadlo s česku delegací, vedenou předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, v pondělí šťastně přistálo v Tchaj-pej, hlavním městě Čínské republiky na Tajwanu, 

pročež ministr zahraničí Čínské lidové republiky Wang Yi prohlásil, že za to Vystrčil zaplatí vysokou cenu.

„Zpochybňování zásady jedné Číny znamená znepřátelit si 1,4 miliardy Číňanů,“ citoval Wanga tuzemský tisk. Ano, Číňanů je hodně a ničím jiným už ten diplomat hrozit nemůže.

Čínská lidová republika (ČLR) je stále světovou velmocí a ekonomickým gigantem, ale už dlouho nebude. Není schopná tuto úlohu ve společnosti ostatních významných států a uskupení hrát. Její síla i význam budou klesat.

Co se týče Tajwanu, komunisté z ČLR vyhlašují své pravomoci nad územím, nad kterým nikdy nevládli. Co se týče mezinárodních vztahů, nejsou schopni dodržovat ujednání, smlouvy a plnit závazky ani nad „územím“, kterým vládnou. Porušují smlouvy uzavřené při převzetí správy Hongkongu, porušují pravidla Světové obchodní organizace, nerespektují mezinárodní právo při ochraně duševního vlastnictví, ani při ochraně přírodních rezervací, kde nyní čínské loďstvo všelovců nenávratně likviduje vzácnou mořskou faunu i flóru. Udržuje nerovné obchodní vztahy a diskriminuje zahraniční podniky, kterým neposkytuje recipročně stejné podmínky, jako mají čínské firmy pro své investice v Evropě a USA.

Technologický náskok ČLR, ze kterého má současný západní průmysl obavy, se začne brzy zkracovat. Nemyslím teď čínské dobývání vesmíru, které s obdivem a obavami sleduje západ. V tom ČLR jen „dohání“. Aktuálně se velice diskutují internetové sítě 5G a firma Huawei. Ani v tom ČLR nejednala „fér“. Nevím sice, jak to dělají v ČLR, ale vím, jak to dělají komunisti. To se sjede sjezd KSČ, kde se vznese, že by strana a vláda potřebovala posílit kontrolu obyvatelstva. Potřebné technologie ale ještě nejsou k průmyslovému použití, nedají se ukrást ani koupit. Tak se postaví pětiletka, určí se stranický úkol a plán s neomezeným rozpočtem, vyhlásí se podpora nejnadanějším studentům k pobytům na západních univerzitách a studijních pobytech ve špičkových západních firmách, spceifikují se úkoly průmyslové špionáže a technologie 5G se v ČLR dokončí, pětiletka se plnit musí. Spolehlivý soudruh plukovník na to založí jakoby soukromou čínskou firmu, aby to nevypadalo blbě. Žádná kapitalistická společnost, která má odpovědnost vůči svým akcionářům, zákazníkům i zaměstnancům, si podobný postup nemůže dovolit. Ale za tři pět let bude mít potřebnou technologii v nabídce také.

Ale to jsme odbočili. Politicky vzato v České republice nikdo „zásadu jedné Číny“ nezpochybňuje, i když (nebo právě proto že) je to propagandistický komunistický blábol. Ve vztahu k České republice je vliv ČLR mnohem větší, než by odpovídalo ekonomickým i kulturním i vzájemným dvoustranným politickým vztahům. Čínské investice za posledních 25 let dosahují sotva 20 mld. Kč a Čína více pracovních příležitostí u nás zlikvidovala než vytvořila. V současné době se dokonce hovoří o divesticích. Podle deníku E15 čínská státní společnost Citic uvažuje o prodeji pivovaru Lobkowitz. V potížích jsou čínské hotely u nás i strojírenská skupina ŽĎAS. (Cynik by řekl, že Jaroslav Tvrdík opět nezklamal, ale to je na jiný článek.) A je to čínská polostátní letecká společnost Smartwings, která u české vlády žadoní o záchranný úvěr formou celostránkových inzerátů ve stranickém tisku vládního hnutí ANO.

Co se morálního rozměru Vystrčilovy návštěvy na Tajwanu týká, lze jej popsat mnoha vzletnými filosofickými frázemi, ale jeden je zcela zřejmý. Nasrat čínské komunisty rozhodně také stojí zato.

ČLR ještě kopíruje automobily, ještě létá do vesmíru, ještě buduje vojenskou námořní flotilu. Ale není to Vystrčil, kdo bude platit. Platit bude ČLR. Nechť si čínští komunisté budují marxismus nebo buddhismus nebo konfucianismus, je to jejich věc. Ale v mezinárodním společenství, bohudík, platí pravidla dodržování smluv, ochrany soukromého majetku, rovnosti v obchodě a platnosti mezinárodního práva. Americké tažení proti Huawei je jen začátkem procesu, na jehož konci se ČLR vlastní vinou navrátí tam, odkud vyšla: do exotického Dálného Orientu. Nemáme nejmenší důvod ji tam doprovázet.