Kouření může zabíjet. Pití alkoholu tuto privilej od ministra zdravotnictví nemá, na flaškách to psáno není. Selektivním přístupem k původcům nemoci národa se inspiroval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Uhlobaroni z dolu Bílina budou moci svým uhlím zabíjet, rozvracet kraj ekologicky, ekonomicky i společensky, uvrhovat naši zemi do energetického pravěku a zachovávat zaměstnanost. Uhlobaroni z dolu ČSA nikoliv.
Návrh ministra Mládka je však tím nejšílenějším z možných ještě z dalšího podstatného důvodu. Nic neřeší, je neřešením. Obyvatelé Horního Jiřetína se dalších pět let nemohou rozhodnout nejen například o přesídlení či opravě domu, ale prakticky ani o přesazení rybízu. Být ministrem životního prostředí, nepošlu do té vsi ani eurohaléř na zateplení. Jako občan zde nekoupím ani neprodám dům, protože nevím ani neodhadnu, zda jeho cena poroste nebo padne k nule. Ministr zemědělství by měl pro zdejší obyvatele vytvořit zvláštní podpůrný program na pěstování jednoletých bylin. Ani cíleně pěstovat biomasu se tady teď nevyplatí. Dodavatelé slunečních elektráren a tepelných čerpadel si s jejich patnáctiletou návratností můžou tak akrorát vycpat kecky.
Skoro bych v tomto bodě souhlasil s Janem Rovenským, šéfem energetické kampaně Greenpeace, když prohlásil, že prodlužování nejistoty je tím nejhorším výsledkem, kterého se Jiřetínští mohli dočkat. Ale nesouhlasím. On a Greenpeace se svou kampaní o tento výsledek sami významnou měrou zasloužili a mohou si tak připsat další kardinální neúspěch svých energetických aktivit.
Teplárny, které nemají kontrakt na uhlí po roce 2020, resp. 2025, a je jich také skoro dvacet, už jej nezískají. Nebude tu nikdo, kdo by jim ho mohl za přijatelných podmínek nabídnout. A ony bez kontraktu nebudou investovat do efektivnějších a ekologických uhelných technologií. Zavřou, teplárenské soustavy se rozpadnou. Nebo přejdou na jiná paliva. Budou-li k mání. Vláda pak bude říkat: uhlí ani nepotřebují, vidíte, říkali jsme to. Takové vládní Rozmarné léto.
My, spotřebitelé teplárenského tepla z uhlí, a je nás přes milion, si můžeme zahrát rozpočítanou: Nevytěžené uhlí - před pikolou za pikolou – co nás bude stát?
