Přiznávám se raději hned. Nechtěl jsem původně vůbec otravovat své blogové auditorium reakcí na podivný text publicisty Martina Kubíka, který se objevil pod názvem Povrchová těžba je zvrácenost (Lidové noviny, 21. února 2014, str. 11). Jenže čestný souboj na stránkách Lidovek mi nebyl umožněn a jelikož nějak nechci tolerovat, když, jak říká Švejk, „lidi blbnou na kvadrát“, tak proto s tím, s vaším dovolením, otravuju. Budu ale stručný, slibuju.
Na hlavní otázku „Proč se ještě v roce 2014 pálí uhlí hromadně v teplárnách?“ lze odpovědět poměrně snadno. Je to příznivější pro přírodu i ovzduší. Teplárny jako centrální zdroje jsou pod stálou ekologickou kontrolou, jsou odsířené, odprášené a budou znovu a znovu investovat do snížení škodlivých emisí. To je panem Kubíkem požadovaná „přísná ochrana přírody“.
Na rozdíl od občanů a domácností, kteří topí vším, co jim přijde pod ruku v malých topeništích. Kam je pan Kubík zařadí? Mezi zločince? Ale kdepak, jsou to tuplovaní zločinci, protože na kontrolu kamen k sobě domů nikoho nepustí. To je ochrana soukromého vlastnictví. (Pro pořádek – uhlí je státní.)
Pára byla pro 19. století tím, čím pro nás elektřina v minulém a pro naše děti optická vlákna a internet v tomto století. Jenže páru se, na rozdíl od elektronek, tranzistorů a páječky, ještě nepodařilo nahradit ničím efektivnějším. Elektřinu stále vyrábíme elektromagnetickou indukcí, v generátorech, jejichž rotory otáčejí parní turbíny. Páru za tímto účelem vyrábí nejen uhelné, ale i jaderné elektrárny, dokonce i nedávno otevřená největší solární elektrárna v USA. Současné evropské železnice, kterým „dominují vysokorychlostní vlaky“ (na některých tratích), jezdí na elektřinu. Ne na sluníčko, ne na vítr, ani se v nich netopí kejdou či obilím (v těch parních by to určitě šlo!).
Za nás Pražany, napojené na systémy CZT (centrální zásobování teplem) bych pak už jen dodal, že můžeme klidně přejít na využití biomasy. …. a do dvou let budou zmiňované Krušné hory vykáceny. Udělat se to dá čisťounce, ekologicky, se státní dotací a jak hlásají některé názorové skupiny - s podporou tří čtvrtin obyvatel Ústeckého kraje a dvou třetin ČR. A několik milionů občanů v ČR, kteří odebírají teplo z tepláren, se nedoplatí.
Na závěr. Benešovy dekrety přirovnávané k těžebním limitům jsou politickým rozhodnutím přijatým v době těsně po nejstrašnější světové válce, poznamenané nacionalismem a genocidou. Odlišujme je od fyzikálních zákonů, možná pak budeme moci o uhlí v severních Čechách diskutovat věcněji.
Povrchová těžba je zvrácenost
Martin Kubík, LN 21. února, str. 11
Prolomení těžebních limitů je stejně tak skloňované a odporné slovo jako prolomení Benešových dekretů. Domnívám se, že žádné limity těžby neměly být stanoveny,místo nich měla v Česku platit nedotknutelnost soukromého vlastnictví a přísná ochrana přírody.
Každému inteligentnímu člověku je jasné, že povrchová těžba uhlí je zvrácenost, která za sebou nechala rozklíženou krajinu, rozklížené sociální vztahy a podříznuté Krušné hory, které brzy sjedou stejně tak jako dálnice u Lovosic.
Ptám se, proč se ještě v roce 2014 hromadně pálí uhlí v teplárnách? Není to to samé, jako kdyby dosud jezdily všechny vlaky tažené parními lokomotivami? Již i v oblíbeném filmu Marečku, podejte mi pero zazněla věta – 19. století bylo stoletím páry. Je vůbec možné stavět ve století alternativního vytápění na pálení uhlí v kotlích? Nepatří pálení uhlí pouze pro nostalgické vlaky tažené parní lokomotivou, která nám připomíná minulost a um našich předků, ale rozhodně ne současnost evropských železnic, kde dominují vysokorychlostní vlaky?! Teplárny poháněné na páru ze spalování neobnovitelného paliva, uhlí, by měly patřit do kategorie muzejní továrny podobné bývalé čističce odpadních vod v pražské Bubenči, kde se předvádí činný parní stroj.
Vydrancovat zbytky přírody a nezbořených měst pod Krušnými horami by byl zločin ne hodný Evropy, ale dravé a uzurpující Asie, zemí, kde vládne rudá barva jakoby komunismu. A rudá je vždy barva krve, totality a pláče. Chceme to, naše nová vládo?
Asi ano, jsme v zemi, kde za zaklínáme a bojíme jak čert kříže prolomení Benešových dekretů. Ano, Benešovy dekrety vyhnaly statisíce českých Němců, kteří žili také v oblasti pod Krušnými horami, a protože tam zmizel vztah vlastníka k vlastnictví, to se to těžilo, bořilo a drancovalo.
Proto zmizel i Most (Brüx) a měl zmizet i Chomutov (Komotau) a Chabařovice (Karbitz). Jestli se těžební limity zruší, tak polistopadový režim opravdu, ale opravdu skončil! A spálené uhlí dopadne jak zlato v Erbenově Kytici, s tím rozdílem, že až se otevře prázdná země po Krušnými horami, bude všem krušno.
