Kolik rozpočtů má EU?

Evropská unie na boj s koronavirovou krizí shromáždila 2,9 bilionu eur. Další „miliardy a biliony z příštího rozpočtu“ hodlá investovat „do ochrany naší budoucnosti“.

Těmito údaji a slovy se nedávno předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová obrátila na čtenáře Lidových novin (Udržitelnější a obnovitelnější EU, LN, 8. dubna). V emotivně výrazném textu oceňuje aktivity a pomoc občanů i podniků při překonávání obtíží způsobených nemocí covid-19 a vypočítává, jak EK pomůže lidem udržet si svá pracovní místa a podnikům udržet se nad vodou, dokud Evropa bude fungovat v útlumu.  

Někteří ekonomové se domnívají, že v této napjaté situaci se odloží Zelený úděl (Green deal), politický program EU za další biliony eur, na vytvoření uhlíkově neutrální Evropy. Nikoliv. Vše běží podle plánu a také podle plánu poběží, peněz je nepočítaně a konec Evropy na spadnutí. „V této krizi nemůžeme přijímat žádná polovičatá opatření,“ píše Leyenová. „Budeme potřebovat obrovské investice v podobně Marshallova plánu pro Evropu. Jeho jádrem by měl být silný nový rozpočet EU.“

Katastrofa a ještě větší katastrofa

Kde se ty peníze vezmou, to předsedkyně ve svém textu neuvádí. „Ale protože dnešní svět vypadá v mnohém jinak než svět, který tu byl ještě před několika týdny, musí i náš rozpočet vypadat jinak,“ píše tajuplně. „Miliardy a biliony, které dnes vynakládáme na odvrácení ještě větší katastrofy, jsou investicí do ochrany naší budoucnosti. Prostředky z našeho rozpočtu musíme investovat inteligentním a udržitelným způsobem. S jejich pomocí musíme zachovat, co je nám drahé, a obnovit pocit sounáležitosti evropských národů.“

Leyenová líčí obraz rozvrácené Evropy, světa minulosti, který zmizel, a budoucnosti, kterou chce budovat pomocí Marshallova plánu. Tento příměr k záchrannému plánu na obnovu evropského hospodářství, vytvořeného a poskytnutého evropským zemím po druhé světové válce Spojenými státy americkými, je ovšem v tomto případě zcela mimo realitu. Tehdy byla Evropa zničená fyzicky. Pobořená města, přerušené železnice, rozbombardované továrny, zpustlá pole. To vše bylo nutné obnovit, obdělat, postavit znovu. Včetně bydlení pro lidi.

Nic z toho dnešní Evropu netrápí. To, co rozvrací ekonomiku a společnost, jsou vládní rozhodnutí – regulace, karantény. Omezení pohybu, výroby, obchodu, dopravy. Miliardy a biliony eur či korun státních podpor mají fakticky sociální účel. Jsou vynakládány, aby lidé, kteří nemohou pracovat, měli z čeho žít. Podniky, které nemohou vyrábět, měly z čeho hradit své závazky a nekrachovaly. Narozdíl od Marshallova plánu, který měl bezpochyby také své sociální rysy, ale především v něm šlo o investice.

Zelený úděl (Green Deal) není žádná obnova Evropy a „miliardy a biliony“ do něj pumpované nejsou žádným Marshallovým plánem. Jde jen o financování jedné politické ideje. Bohužel ideje, která v Evropě zkrachovala před 30 lety poté, co 72 let lidi obelhávala, ožebračovala a vraždila.

Zelený úděl je zatím v první fázi a má nakročeno do druhé. Je postaven na nepotvrzené, mnohokrát zpochybněné hypotéze o příčinách změny klimatu, podobně, jako vědecký socialismus byl postaven na hypotéze o historické úloze dělnické třídy a nutnosti diktatury (proletariátu). Lživé je už prohlašovat financování politického programu za Marshallův plán.

Pumpujem!

Občanům se zamlčuje, že EU žádný rozpočet nemá. Jediným jejím příjmem jsou příspěvky členských států. Celý Zelený úděl si lidé buď zaplatí ze svého v cenách elektřiny, potravin, ve zvláštních clech a daních. Nebo je zaplatí Evropská centrální banka vytištěním nových peněz, čímž ovšem znehodnotí úspory a výdělky občanů eurozóny, jak už se ostatně děje tím, že ECB praktikuje záporné úrokové sazby. Úspory na stáří jdou do čudu.

EK otevřela počátkem dubna o Zeleném údělu veřejnou diskusi. Každý občan EU v ní má možnost se vyjádřit, zda do roku 2030 chce snížit emise CO2 o 40 % proti roku 1990, jak je nyní domluveno, nebo o 50 % nebo o 55 procent. Diskuse se uzavře 23. června. Ekonomické dopady jednotlivých variant komise zveřejní až v září.

Občan tedy nebude diskutovat o tom, kolik ho jím preferovaná varianta bude stát. EK se v této diskusi nedoví, kolik občanů si Zelený úděl vůbec nepřeje. O tom totiž žádná diskuse není.