Mládežnická organizace německý Zelených Grüne Jugend přišla před několika dny s požadavkem reformovat německou policii.
Kromě jiného jim jde o odzbrojení policistů, o zákaz používat psy a koně při ochraně veřejnosti před rozběsněnými davy demonstrantů a o nahrazení policistů při řešení některých zločinů sociálními pracovníky, např. při sexuálním nebo domácím násilí. Navazují tak na požadavky demonstrujících černochů v USA.
Na první přečtení zprávy (přinesl portál idnes.cz) to vypadá, že může jít mladým Zeleným o dvě věci: zavedení komunismu a zavedení práva šaría. Případně obojího. Jsou-li například domácí a sexuální násilí stále trestnými činy, pak proti nim musí zasahovat a šetřit pachatele musí trestní orgán, tedy v první řadě policie. Sociální pracovníci, např. magistři genderových studií, nejsou orgány činné v trestním řízení.
V této souvislosti mohou znít požadavky Grüne Jugend našinci docela exoticky. Ale byl by to fatální omyl. Zelená mládež působila i v České republice. Od roku 2001 do letošního července (podle Wikipedie). Ve svém programu měli, kromě ekologických, i lidská práva, antikapitalismus, LGBT agendu, rovnost lidí a sociální spravedlnost. Například v roce 2010 aktivně protestovali proti umístění obranné radarové stanice NATO v Brdech. Naopak výrazně podporovali ilegální imigraci.
Narozdíl do německé organizace, čeští Mladí zelení nebyli součástí strany Zelených. Stvořili sice programový dokument o spolupráci s nimi, po čase jej však vypověděli. Německá strana Zelených se, podle zprávy idnes, hodlá náměty své Grüne Jugend vážně zabývat, i když se k nim staví rezervovaně. Irene Mihalicová, mluvčí pro domácí záležitosti strany Zelených, například prohlásila, že dokument obsahuje řadu zajímavých podnětů, ale že se jí nelíbí tón a polemická hodnocení Zelené mládeže.
Váhavé stanovisko německé strany Zelených však není totéž, co odmítnutí jejích požadavků. Podobně jako ukončení činnosti českých Mladých zelených nepředstavuje úhyn jejich idejí. Mají stále řadu sympatizantů a pokračovatelů, ať už v samotné straně Zelených, nebo v organizacích jako Extinction Rebellion, Pátky pro budoucnost, Hnutí Duha a dalších. První jmenovaná například chce prostřednictvím občanské neposlušnosti a teroristických útoků dezorganizovat a narušit chod společnosti v nejširším slova smyslu. Pátkové pro budoucnost hlásají mezigenerační nenávist a snaží se tak rozbít tradiční rodinu, k čemuž využívají lži a falešnou propagandu. Hnutí Duha či Greenpeace ve svém boji proti fosilním palivům ještě donedávna používaly takové obraty, jako „špinavé zisky uhlobaronů“ a podobné sociální termíny a ani v jejich arzenálu nechybí lživé argumenty a prohlášení. Cíle, jako jsou rovnost všech lidí, sociální spravedlnost a antikapitalismus jsou pojmy téměř citované z Komunistického manifestu Karla Marxe a Bedřicha Engelse.
Nebezpečné je rovněž to, že tyto organizace a jejich mluvčí mají zcela volné a ne malé pole působnosti ve veřejných sdělovacích prostředcích. Nejde o to jim ten prostor nedat. Smutné je, že se nenajde editor, moderátor diskusních pořadů v rádiu nebo reportér při interview, který by jim řekl alespoň – například - „...ale děti, takhle to vůbec není, můžete to nějak dokumentovat?“
V této zemi je zhruba polovina obyvatel starších 40 let. Ti pamatují cíle komunismu, jeho propagandu i praktické provedení zvané socialismus. Těm mohou programy a prohlášení různých zelených připadat absurdní, ale jen polovina obyvatel už je asi málo. Té druhé můžeme připomenout v parafrázi G. K. Chestertona: špatný básník zůstává básníkem, tak jako špatný člověk zůstává člověkem. Dodejme, že zelený komunista zůstává komunistou.
