Jak řekla, tak udělala Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ). A dějí se věci, před kterými varovala.
ERÚ vydal ve čtvrtek 19. listopadu cenové rozhodnutí, které pro rok 2016 nezahrnuje podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) uvedené do provozu mezi 1. lednem 2006 a 31. prosincem 2012. Dále v tomto rozhodnutí chybí podpora výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET nebo-li kogenerace) a z druhotných zdrojů (spalování odpadu). Důvodem, proč úřad vedený A. Vitáskovou odmítl na příští rok poslat provozovatelům uvedených zdrojů přes 40 miliard korun ze státních dotací, je to, že nejsou notifikovány příslušnými orgány Evropské unie. Tedy – Brusel nepotvrdil, že dotace těmto zdrojům jsou v souladu se závaznými pravidly veřejné podpory EU a že jsou tudíž legální.
Notifikaci má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), s nímž o problému Vitásková jedná už delší dobu. Ministr Jan Mládek již dříve Vitáskové pohrozil, že jestli dotace v cenovém rozhodnutí vynechá, bude muset dobrovolně složit funkci s celým svým předsednictvem. Na základě věcného a jazykového rozboru těchto informací přišli někteří politici s alternativním návrhem, aby se Vitásková dobrovolně připodepsala pod Zákon o státní službě, který má vstoupit v platnost a podle kterého ji může z funkce odvolat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Tím by však, soudí jiní politici a Vitásková, porušila platný Energetický zákon.
Ten má být novelizován tak, že ERÚ povede Rada ERÚ, kterou jmenuje (a odvolává) vláda, včetně předsedy ERÚ. Od vzniku návrhu novely Vitásková varuje, že se tím omezí nezávislost regulačního úřadu. Ta je však ohrožována již nyní.
Pro zlepšení nálady se teď podívejme, jak spolehlivěji, než zákony lidské, fungují zákony Ohmovy. Na základě neudělení dotací v cenovém rozhodnutí ERÚ vyšla zpráva, že tato situace existenčně ohrozí provozovatele elektráren, zastaví další budování OZE a zlikviduje tisíce pracovních míst. V oboru, který podle některých vědců z věhlasných univerzit vede ke zlevňování elektřiny a už se málem i rentuje.
Jak moc, hleďme v malém. Do nové Státní energetické koncepce vepsalo MPO, hecováno ochránci životního prostředí, předpoklad, že během příštích pěti let bude v ČR instalováno na domech zhruba 70 tisíc malých, soukromých solárních elektráren. Deník e15 nedávno přinesl zprávu, že jich bude nanejvýš několik (jednotek) tisíc. Pořídí si je domácnosti, které nevědí, co s penězi. „Malá solární elektrárna přijde rodinu na 150 až 200 tisíc korun. Bojler a zařízení pro řízení spotřeby systém prodraží o další tisíce korun. Za baterie bude muset rodina připlatit desítky tisíc korun. Pro rodinu má taková investice smysl v okamžiku, kdy tyto peníze má, na nic jiného je nepotřebuje a neuvažuje jako podnikatel, který je chce po určité době získat zpátky,“ píše e15.
Projekty domovních slunečních elektráren mohou získat dotaci z programu Nová zelená úsporám ve výši 55 až 100 tis. Kč. Česká fotovoltaická průmyslová asociace, tedy organizace podnikatelů, kterým na ochraně ovzduší nejvíce záleží, odhadla, že je využije 1200 domácností. To není boom, to je baac, dodávám já.
Podobné je to se spalovnami odpadů. Tato zastaralá, špinavá, megalomanská, smradlavá, vzduchžeroucí zařízení, která už nepodporuje ani Evropská unie, tady podle ekologistů chtějí stavět jen ekologičtí zločinci a milionáři, co nám kradou slunce. Ovšem ministerstvo životního prostředí je nyní toho názoru, že tři až čtyři velké spalovny bude Česko brzy potřebovat, aby se zdařilo snížit skládkování, jak žádáno, plánováno a podporováno. O investice je zájem. Na malešickou spalovnu v Praze se už třeba byly podívat dodavatelské firmy z Japonska, informoval televizní zpravodajský server ct24.
Jedna pěkná, supermoderní spalovna už stojí v Chotíkově u Plzně, bez Japonců a bez dotací. Stačí ukončit několik soudních sporů s ekologisty a zatopit.
