A prachy se točí...

Ceny silové elektřiny na mnichovské burze překonaly 60 EUR/MWh, jsou o polovinu vyšší než před rokem. Ceny tepla se budou muset zvýšit tak, až teplo nebude prodejné a spotřebitelé se budou odpojovat. 

Soustavy se začnou rozpadat, varuje Teplárenské sdružení ČR.

Ne snad, že by nebylo dost uhlí nebo že by přestal z Ruska proudit plyn. To jen cena emisních povolenek vyrostla z loňských 14 eur na více než 50 eur za tunu CO2.

A ne že by o tolik vzrostly emise, ale Evropská komise stahuje povolenky z trhu a společnosti, které žádné emise neprodukují, je skupují na burze v očekávání dalšího růstu jejich cen. Tedy s nimi obyčejně spekulují jako to dělávají obchodníci s každou jinou komoditou. Oprávněně, Evropský parlament a Rada EU se shodly na snížení emisí o 55 % do doku 2030, když původně závazek zněl na 35 procent ve srovnání s emisemi z roku 1990. Takže ceny povolenek porostou dál, tím rychleji, čím méně jich bude.

Ovšem povolenky nejsou komoditou, je to umělý konstrukt nahrazující zvláštní ekologickou daň. Takže burzovní a politické spekulace se dotknou milionů lidí, kteří platí za elektřinu a zejména u nás také za teplo z dálkových centrálních výtopen. Na něj je napojeno přibližně 1,2 milionu domácností, tedy bratru 3 miliony lidí. Ale teplo se prodraží i teplárnám, které topí zemním plynem, protože i na ten musejí být povolenky.

Teplárny by měly snad přejít na jiná paliva, ale nemohou. Nemají dostatek kapitálu. V přecházejících letech investovaly do retrofitů a ekologizace, aby vyhověly stále přísnějším emisním normám určovaným Evropskou komisí. Nyní z nich potřebné peníze vysávají nákupy emisních povolenek. „Teplárny se budou zavírat, cena povolenky už od 48 eur je pro ně neúnosná,“ tvrdí Tomáš Drápela, předseda Teplárenského sdružení ČR, v článku na Seznam.zprávy. „Nějakou dobu je mohou dotovat akcionáři, ale těžko to někdo bude dělat dlouhodobě.“

Splakat nad výdělkem ale mohou i ekologisté. Teplárenství prostřednictvím nákupu emisních povolenek je jedním z největších donátorů Modernizačního fondu, ze kterého by se měly dotovat modernizace a přestavby energetických zdrojů na bezemisní. Pokud teplárny přestanou tento fond dotovat, žadatelé o podpory se nemusejí dočkat potřebných peněz.

Za daných okolností je to ale problém poněkud vzdálený. Mnohem palčivější je příští topná sezóna, která začne už v září. „Teplárenství je mnohem větší problém než Dukovany,“ reflektoval situaci ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Sami teplárenští zvažují ještě další řešení: požádat Brusel o výjimku ze systému obchodování s emisními povolenkami. Nebo o dotace na úhradu emisních povolenek, jejichž nákupem dotují státní Modernizační fond. Zjednodušeně pro spotřebitele: peníze se točí v nastavených, ekologisty ideově pokrytých penězovodech a my musíme požádat Brusel, jestli bychom se na podzim mohli trochu ohřát.

Už asi jen ti lední medvědi stále nechápou, oč tady opravdu kráčí...