Kudy z toho ven? .... aneb trápení začínajícího novináře
Vedle spousty povinností to mimo jiné znamená i privilegium strávit zápas coby oficiálně akreditovaný novinář v opravdovém press centru.
Jak fotbaloví fanoušci vědí, jarní část soutěže právě začala. Dorazil jsem tedy na první domácí zápas s notebookem v batůžku. Před stadionem se mě ujal kolega a provedl mě nenápadným vstupem s nápisem „Tisk“. Vyjeli jsme výtahem do třetího podlaží a usedli k připravenému stolečku. Venku bylo deset pod nulou, my ve vyhřáté místnosti měli k dispozici nejenom wifinu, ale i kafíčko, chlebíčky, langusty, kaviár, prostě dokonalost sama.
Připravili jsme si začátek článku, sestavu a tak… a šli se koukat.
Po zápase jsme zase už v teple u kávičky psali referát. Najednou se kamarád podíval na hodinky: „Hele, mě za pět minut jede autobus, ty už to tu zvládneš, ne? Dopiš to, jak uznáš za vhodné, dej si něco dobrýho, žádný spěch, zůstat tu můžeš, jak dlouho chceš.“
„Jasně!“ měl jsem sebevědomí až na půdu, možná ještě výš. Kolega mi zamával a já jen zběžně zaregistroval, že odešel úplně jinými dveřmi, než jsme sem přišli, leč nevěnoval jsem tomu pozornost.
Doplnil jsem do článku všechny detaily: střídání, žluté karty, góly, dopsal krátký zběžný referát a zaklapl noťas. Vyrazil jsem ven stejným způsobem, jako jsme tam přišli. Sjel výtahem do přízemí …. a tam narazil na zamčené dveře…
V mysli mi rychle vytanulo, že kolega přece odcházel úplně jinudy. Nu což! Vyjel jsem zase zpátky a pro jistotu se u jednoho z ještě píšících reportérů ujistil, kterým směrem je východ. Otevřel jsem ty správné dveře a přede mnou se objevila chodba, na jejímž konci stál hodně výhružně vypadající bodyguard ... a hned vlevo od dveří i výtah, který jsem si hrdě přivolal. Přece se nebudu trmácet po schodech, ne?
Uvnitř jsem zmáčkl „nulu“… nic, ovládání nereagovalo. Tak jsem zkusil jedničku… „No tak co? Jedno patro seběhnu“, říkal jsem si, když se výtah rozjel.
Pak se v prvním patře otevřely dveře a mě bylo jasné, že tudy se ven asi nedostanu, protože jsem byl v kuchyni. Zatímco kuchtíci s noži v rukou, připravující zákusky na blížící se tiskovku, na mě vyplašeně koukali, já se pokoušel vypadat jako „inventář výtahu“, případně „deštník, který tam někdo zapomněl“…
Zmocnil se mě pocit, že v téhle stavbě nenávratně zabloudím a mé ostatky objeví až další generace při rekonstrukci. Tedy v lepším případě. V horším si mě podá ochranka a mou mrtvolu zlikviduje v drtiči na odpadky. Každopádně tak, nebo tak, byla přede mnou maximálně ta perspektiva, že se budu útrobami stadionu prohánět jako legendární bílá paní Rožmberským zámkem.
Vyjel jsem tedy zpátky do třetího patra. S pocitem, že bych chtěl být "menší a ještě menší", minul bouchače na konci chodby a vlevo od něj objevil schodiště, kterým proudil dav lidí, tak jsem se jím s ulehčením nechal unášet.
Nakonec to tedy se mnou dopadlo dobře. Třeba se ještě ukáže, že pro tu novinařinu mám vyloženě buňky. Vždyť který novinář se během své první reportáže dokáže „dostat až do kuchyně“?
Karel Janďourek
Jak mé děti přicházejí o iluze
„Tatí, jak se jezdí na tomhle?“ zavolala na mě dcerka na návštěvě v jednom nejmenovaném sportovním řetězci. Pod paží táhla skateboard.
Karel Janďourek
Čtení rozvíjí fantazii
Děti a lidé všeobecně prý poslední dobou málo čtou. Jsou toho plné noviny... To je nebetyčná škoda. Čtení, jak známo, tříbí pravopis, podporuje představivost a rozvíjí fantazii.
Karel Janďourek
Folkové setkání v Herálci 2016 - den druhý, sobota 6.8.
Druhý den už se koncertovalo opravdu v Herálci. Prý to letos bylo na jiném místě než loni... Tuto informaci nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit.
Karel Janďourek
Folkové setkání v Herálci 2016 - den první, pátek 5.8.
V pátek 5.8. jsem vyrazil na Folkové setkání v Herálci. Byl jsem pozván samotným organizátorem Lubošem Stráníkem. No, uznejte sami, kdo by odolal.
Karel Janďourek
Folková Růže 2016 - den druhý, pátek 15.7.
Druhý den festivalu už si déšť vzal dovolenou, ale nebe bylo stále ocelově šedé. Diváci se choulili pod několika vrstvami oblečení, pláštěnky a deštníky v pohotovosti, prostě červenec jako vyšitý.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Newyorská policie udeřila na zabarikádované demonstranty, vyhnala je z tábora
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Úprava pravidel čištění odpadních vod v EU bude mít zřejmě vliv na cenu léků
Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy...
Role digitálních služeb České televize bude posilovat, říká její nový ředitel
Jan Souček stojí od října v čele veřejnoprávní televize. V kandidátském projektu uvedl mimo jiné...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
Prodej chaty v Obci Zdiby, Praha-východ
Horní, Zdiby, okres Praha-východ
3 960 000 Kč
- Počet článků 127
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1507x