Sociální sítě se plní "revolucionáři". Za posledních několik dnů, jsem zaznamenal signifikatní obrovský nárůst skupin, které více či méně systematicky a promyšleně volají po změně společnosti. Ty samotné by sami o sobě byli v pořádku, ale jejich skokový nárůst z ničeho nic mi přijde poměrně podezřelí. Navíc se u mnoha z nich dá vypozorovat jisté propojení (podobné simboly, rétoryka, i navlas stejné formulace některých myšlenek či inklinace k ekologii a k anonymous). To vše mě vede k doměnce, že se jedná o cílenou kampaň. A zákonitě mě to tedy provokuje k otázce, kdo nás chce oslovit. Něco se děje. V brzku se ukáže, jak moc je to vážné a hlavně je li to dobré. To nic nemění na tom, že se zde objevují mnohdy zajímavé myšlenky (a mnohdy úplné kraviny).
Jednou ze zajímavých věcí je též Charta svobodného světa. Stojí za přečtení. Já ji pročetl pozorně a nepodepsal. Né snad z obavy ze zneužití, nebo nedej Bůh z represí, ale proto, že nesouhlasím. A o tom pojednává následující komentář.
S The Free World Charter nesouhlasím (hlavně) v bodech 4 a 6.
Ano lidé mají mít stejné výchozí podmínky, ale pokud se rozhodnou (a je jisté, že k tomu dojde) přestat používat všech dostupných prostředků k tomu, aby se o sebe (primárně-sekundárně pak o ty, co nemohou z neovlivnitelných příčin) postarali, pak není možné na ně pohlížet jako na rovnocenné. Těchto nemyslících lenochů, vychcánků, nebo lidí, kteří přímo páchají zlo je příliš mnoho, aby bylo možné s nimi mít soucit.
Rovněž poskytování "základních" věcí zdarma je nefunkční utopie, neboť demotivuje celou společnost. Lidé příliš snadno podléhají principu "proč se snažit, když se mohu jen svézt." A v tomto duchu se šíří jako nákaza "když se může jen vézt on, tak já taky." Na tom se zhroutilo už několik podobných utopií. Nic není zdarma. A pokud se něco zdarma rozdává, je to vždy na úkor někoho. Pokud se ten někdo k tomu rozhodne, pak je to milosrdenství. Ale důležité je právě to svobodné rozhodnutí. Jinak se to stává parazitickým systémem. Chceme li změnit svět, nechoďme cestou utopií, které již prokázali to, že jsou nefunkční v minulosti. Občané České republiky s tím mají přeci vlastní zkušenost, z dob "reálného socialismu". Argument na FAQ, že každý člověk se snaží primárně přežít je sice faktický, ale nepočítá s tím, že mnoho lidí není ochotno/schopno si domyslet, že parazitování je s tímto v rozporu (což skutečně je, pokud člověk promyslí všechny důsledky). Nahraďme bod 6 Biblickým "Kdo nechce (slovo nechce je důležité) pracovat, ať nejí".
Společnost postavená na takových principech (chybných) se dříve nebo později zvrhne a zhroutí.
Měl bych jisté výhrady i k dalším bodům charty, ale tyto dva považuji za klíčovou chybu a společnost, která by z toho vzešla mě děsí.
Někteří lidé v těchto skupinách tvrdí, že lidé nepotřebují vládu. Pletou se a to šeredně. Vzhledem k tomu, že lidé nechtějí samostatně myslet a starat se o sebe, bude vždy nezbytná "autorita", která se o ně "bude starat". Zároveň celá společnost potřebuje systémovou moc, která jim zaručí civilní a trestní právo. Problém je v tom, že to naše současné vlády nedělají. Ty pouze kradou a soustřeďují se na ovládnutí lidí, kteří je nepotřebují a nechtějí, aby někdo myslel za ně a říkal jim jak mají žít. (ti kteří potřebují, aby se o ně někdo staral jsou ovládnuti dávno- jejich jediný potenciál je být otroky, takže to vlastně ani není špatně) Motivem je opět aby vlády mohli na schopné a myslící části společnosti parazitovat. Část z toho co jim vezmou navíc potřebují k udržení masy (těch "kteří potřebují aby..."), o kterou se postarat nedovedou, nedovedou ji organizovat k samouživení. Nedovedou to proto, že se rozhodli veškeré své úsilí směřovat ke zotročování těch, kteří je nepotřebují. Lidé potřebují vládu, někteří více a někteří méně. Ale nepotřebujeme vládu "současného" typu. Tedy bandu elitních zločinců a jejich loutek. "Revoluce" (či neutrálněji signifikantní změna světového uspořádání) je nezbytnou, ale po ní nesmí zůstat vzduchoprázdno. Neboť většina populace se v tom momentě stane zdrojem moci o kterou se v případě "vzduchoprázdna" strhne boj a vyhraje ho nejsilnější bez ohledu na to, zda bude dobrý, nebo špatný. Proto je pro "revoluční" úsilí nezbytná vize uspořádání, které zaplní prostor. A má li přijít změna k lepšímu, musí být ona vize Dobrou
Žijeme v zajímavých časech a to jest, jak známo, čínská kletba.
