Náš milý stát se o nás pečlivě stará. Na cigaretové škatule nám nandal nápisy o škodlivosti kouření. A nejraději by tam nacpal ještě obrázky rozkládajících se orgánů a vůbec všelijaké zlepšováky co okoukal v cizozemí. Inu milí státe, děkujeme pěkně. A mám návrh. Dle mého názoru, má televizní vysílání na duševní zdraví člověka stejně, nebo více zhoubný vliv, jako cigárko na plíce kuřáka.
Na život televizního diváka, má vysílání srovnatelně negativní vliv jako kouření. Kvůli vymytí mozku reklamou přichází o peníze. Kvůli nehybnému trávení volného času při zírání do lobotomoskopu (rozuměj televizoru) se zhoršuje fyzická kondice diváka. Kvůli vnímání obsahu trpí duševní vlastnosti člověka stejně, jako horní cesty dýchací kouřením.
A proto tedy navrhuji ve jménu pravdy, lásky, míru, sýru a vůbec všech důležitých věcí, aby stát ze své svrchované moci v zájmu zdraví populace, zvyšování její mentální kondice a snižování lecjakých sociálních nešvarů nařídil opatřit televizní příjmače podobnýma cedulema. Zároveň by varovný text měl rovněž tvořit alespoň 20% vysílaného obrazu. Zde si dovoluji přednést pár návrhů na znění:
Ministr všehomíra varuje: Čučení do televizní bedny způsobuje lenost a demenci.
Ministr všehomíra varuje: Obsah televizního vysílání škodí vám i lidem ve vašem okolí.
Ministr všehomíra varuje: Televizní pořady způsobují blbnutí.
Váš lekář a výčepní vám pomůže při odvikání závisloti na televizní produkci.
Čučení na televizi je vysoce návykové, nezačínejte s ním.
Při vysílání reklam by pak na obrazovce byl text tento:
Tato reklama z vás dělá pitomce a i když si to nepřipouštíte, šmejd který propaguje si kvůli ní stejně koupíte.
Toto komerční sdělení narušuje vaši schopnost svobodně se rozhodovat.
Věřím milý státe, že když už máš o nás takovou péči, uvítáš můj návrh stejně nadšeně, jako všechny ty fígle kolem cigár. Také doufám, v brzký zákaz provozování lobotomografů (rozuměj televizorů) na veřejných místech a v restauračních zařízeních.
Tvůj opičan, požitkářský kuřák, militantní nevlastník televizoru, který se proti debilbudkám rozhodl bojovat stejně zarputile, jako militantní antikuřáci proti jeho oblíbenému zlozvyku.
Jan Děd - odpůrce televize, nucen platit koncesionářské poplatky a poslouchat žvásty svého okolí o nejnovějších pořadech, jakož i tolerovat neustále se prohlubující tupost všech spoluopičanů- obyvatel planety nova. (Zde se milí čtenáři jedná o fenomén pasivního diváctví, který je stejně zhoubný jako takzavné "pasivní kouření")
Moje oucta Absurdistáne.
