Hrozba z Finska? aneb Unii si rozvracet nedáme...

Dneska se mi v kavárně dostal do ruky výtisk MF Dnes s glosou páňe Havlíkovou. Nestačil sem se divit. Veliký nápis nad textem křičí: Hrozba z Finska. Ne tou hrozbou není mor, tou hrozbou je odlišný názor. Dvacet let po převratu mi to přijde šokující.

Pan Mgr. Havlík Ph.D. mě hned pod oním nápisem ubezpečil, že volební úspěch eurokeptiků (naštěstí) není problém. Následně popisuje, že Finská "hrozba" není jediná a že i jinde uspěli euroskeptici. Rád bych teď nechal stranou pro a proti evropské/integrační otázky. Jen se pozastavím, jak je možné, že nás média popřípadě "oběktivní" a renomovaní vědci informují o existenci oponentů vůči zřejmě jediné správné integrační láskyplné a samospásné ideologie, jako o katastrofě.  Popřípadě nás raději mnohdy neinformují vůbec. Zde si dovolím jako příklad uvést osobu Nigela Farage. Tento člověk je představitelem opozice v evropském parlamentu a zástupcem silné britské strany. Přesto je toto jméno pro média zřejmě tabu. Místo toho, abychom si přečetli, že existuje někdo kdo má odlišný názor, jsme informování o každém updrnutí Milouše Zemana, zakašlaní Vaška Hejvla popřípadě masturbaci Kateřiny Jacques. Zřejmě mají někteří lidé dojem, že by nás takové informace mohly svécti z cesty pravdy, lásky a prosperity (zejména té Řecké...). Ptám se, jak je možné, že se demokratické zřízení tváří, že oponenti neexistují. Místo argumentů se snaží tyto lidi kompromitovat. A renomovaný český plátek otiskne stať odborného politologa, která se na opozici tváří jako na epicentrum moru. A která se mimochodem vůbec nezabývá tím, co ti o kterých informuje říkají, myslí si, jaký myšlenkový směr reprezentují. Jen nás ubezpečuje, že zatím nejsou nebezpeční.

Opozice upozorňuje na důležité faktory, eurovládou je však tlumena jak to jde. Lidé stojící mimo hlavní proud upozorňují třeba na to, že je v zásadním rozporu s demokratickými principy, aby byla moc centralizována, aby nejvlivnější funkce nepodléhaly volbě (prezident EU). Křičí, když jsou manipulována, opakována, nebo rušena referenda. Upozorňují, že ani poslanci EP, kteří schvalovali Lisabonskou smlouvu se nesměli seznámit s jejím obsahem v plném rozsahu (neuvěřitelné!).

Opozice je tedy velmi důležitou složkou demokratického zřízení. Zřízení které opozici potlačuje už není demokratické! Vážený pane Havlíku, opravdu jsou zpět doby, kdy si o lidech majících rozdílný názor budeme v médiích číst jako o nebezpečných živlech, nepřátelích lidu, nebo neinteligentních hlupácích? Ta doba už tady totiž byla. Doba vymezení, kdy ONI určovaly, který názor je špatný a který správný. Doba kdy ONI rozhodovali jaké informace jsou pro lidi dobré a jaké ne. Doba kdy odlišnost znamenala ZLO.