Na skok v Ázerbajdžánu

Pokud jste ještě nebyli v Ázerbájdžánu, měli byste to napravit. Je to země, jejíž návštěva určitě stojí za to. Krásné hory, moderní velkoměsta, fantastické jídlo a milí, srdeční lidé.   

V Ázerbájdžánu jsem byl poprvé a už teď vím, že se tam budu vracet. Čekalo mě několik dní v Baku naplněných hlavně prací. Což v mém případě znamená spoustu schůzek a jednání. 

Země z oblasti kolem Kavkazu jsou často velmi staré a svébytné kultury. Takový je i Ázerbájdžán. Jako hlavní se tu prolínají dva kulturní vlivy: islámský, protože země dlouho byla součástí Perské říše, a ruský, což zase souvisí s připojením k Rusku a pak k Sovětskému svazu, od nějž se země osamostatnila v 90. letech. K tomu mají Azerové ještě něco navíc. Takovou typicky kavkazskou kombinaci přátelskosti a hrdosti.

Pokud byste čekali Baku jako zaostalé provinční město kdesi na hranicích Evropy a Asie, byli byste realitou velice překvapeni. Baku je velice moderní město, dvakrát větší než Praha, plné moderních budov, restaurací, klubů a obchodů. Navíc leží přímo na pobřeží kolem jednoho ze zálivů Kaspického moře, což mu dává příjemný přístavní šmrnc. Země disponuje velkými přírodními zdroji, což je znát na každém kroku.

Když vás čeká série schůzek, je jasné, že na moře, výlety a hory nezbude čas. Zato se dostanete k ochutnávání spousty výborných věcí.

Co se týče pití, v Ázerbájdžánu se nejvíc pije čaj. Podobně jako v Turecku, i tady je to čaj černý a velmi silný, barvou připomíná spíš kávu. Podává se v malých, zhruba deckových skleničkách s jednou nebo dvěma kostkami cukru. Přestože jsou Azerové v naprosté většině muslimové, jsou k pití alkoholu tolerantní. Kdo chce, dát si může a nikdo se na něj kvůli tomu nebude dívat zle. Ostatně, vyrábí se tu pivo, víno i destiláty, mezi nimiž zvlášť vyčnívá velmi dobré brandy. Z pití mi tu hodně zachutnalo místní domácí víno. Byla to zvláštní kombinace chuti, lehce nakyslé, svěží, jemně perlivé. Bohužel obsluha mluvila pouze azersky, takže se mohu jen domnívat, že bylo z granátových jablek.

Místní kuchyně je skvělá. Jejím základem jsou různě kořeněná grilovaná masa. Nejčastěji je dostanete ve formě šašliku, tedy nabodnutá na kovovou tyčku nebo špejli. Jehněčí a skopové, kuřecí, hodně často rybí, méně často hovězí. Občas můžete narazit i na kozí.

Moc dobrý je taky plov – typicky kavkazské a středoasijské jídlo, kdy se kousky masa a zeleniny dusí společně s rýží ve vývaru.  Výrazně chutná po římském kmínu a spoustě dalšího koření, které jsem ale nebyl schopen úplně přesně identifikovat. Každopádně v plovu se na rozdíl od českého rizota všechny chutě během vaření perfektně spojí v jednu.

Další místní pochoutkou je dolma, tedy různé druhy zeleniny (paprika, vinné listy) plněné nejčastěji směsí rýže a kořeněného mletého masa.

Mě asi nejvíc oslovilo jejich národní jídlo sebet, pečená jehněčí žebra. Vidíte je na fotce výše. Pokud by vás zajímalo, jak se připravují, můžete se kouknout na video z jedné z vyhlášených místních restaurací. 

Když se v Ázerbájdžánu jí, není to tak, že byste měli na stole jednotlivá jídla postupně. Tady je zvykem mít před sebou bohatě prostřený stůl se spoustou talířů, talířků a mističek, ze kterých si k sobě nandáváte to, na co máte chuť. Chybět nesmí nikdy zelenina, která odlehčuje dost vydatnou stravu. Zeleninové saláty mají v sobě spoustu bylinek, hlavně petržele a kopru. Ale stejně tak tu najdete nakyselo nakládané okurky, papriky nebo rajčata. No a samozřejmě tu bývá vynikající omáčka z granátových jablek.

Tenhle způsob večeření je fajn v tom, že jídla sdílíte s ostatními u stolu, ochutnáváte a povídáte si. Ono to souvisí s celkovou kulturou. Představa, že obchodní jednání proběhne jako půlhodinové neosobní setkání v kanceláři, je iluzorní. Pro vztahy s lidmi je tady důležité strávit společně čas, povídat si a poznat se. A zrovna tohle patří k věcem, které se mi na Ázerbajdžánu moc líbí.

Snad na závěr, co mě asi nejvíc překvapilo, byla čistota hlavního města. V tom málu volného času, který mi zbyl, jsem se byl o sobotní noci projít centrem Baku. Během dvou hodin procházení jsem neviděl snad jediný nedopalek cigarety nebo jiné odpadky na chodníku. Bylo kolem jedné ráno v noci ze soboty na neděli, ulice byly plné lidí, všichni se bavili a všude bylo bezpečno a čisto.

Fotky z pláže