Kuřáci, díky za čerstvé zplodiny!

Stává se mi to ráno cestou do práce: vystoupím z autobusu a mám to pár minut chůze do tepla. Jenže - jak už to v Praze bývá - nevystoupím sám a mým směrem jdou i jiní. A někteří z nich -  jak už to bývá nejen v Praze - jsou kuřáci, kteří si samozřejmě musí zapálit...

Milí kuřáci, jste vážně moc velkorysí, že mi chcete mojí cestu zpříjemnit vdechováním vašich čerstvých zplodin! Sami za to zaplatíte nemálo a mně to poskytujete naprosto zdarma! Dáváte tím najevo, jak moc myslíte i na druhé a nesobecky rozdáváte přímo na ulici zcela neznámým tvářím, které kráčí za vámi! Ale jste si jisti, že si této výsady užívám spolu s vámi?

Musím vás ujistit, že si rozhodně takové pozornosti od vás nezasloužím. Já jsem si to nepředplatil ani neobjednal, takže nechápu, proč bych musel místo čerstvého ranního vzduchu vdechovat vzduch vámi již znehodnocený! Raději vás nechám jít svou cestou: chvilku se zastavím a čekám, až vítr vyčistí zamořený prostor přede mnou. Máme svobodu, takže vy si můžete sobě svobodně ničit zdraví, druhým otravovat život a já zas si můžu svobodně psát a doufat, že člověk jednou nebude na té naší krásné zemi takovým rušivým elementem, jakým je.

 

Autor: Jan Baše | neděle 9.12.2007 15:50 | karma článku: 23,18 | přečteno: 2462x