Ano, je to tak. Nikam se neodstěhoval, protože je stále s námi, v nás a kolem nás. Je všude, i když mnohdy v podobě slitin. A přesto, že jeho výroba je vcelku složitá, tak jej povětšině vyhazujeme rovnou do směsného odpadu. Není to škoda?
Mluvím o tenkostěnném hliníku, který je v běžných spotřebních obalech označován jako AL41. Až když jsem si toho začal trochu víc všímat, tak jsem pochopil, že je opravdu téměř všude. Tak jenom namátkou:
- Plechovky od piva a energetických nápojů (tak 95% těchto plechovek)
- Plechovky od konzerv (tady je podíl obalů v železných obalech FE40 určitě větší)
- Nádobky na spreje
- Většina víček od jogurtů + některé od tvarohů
- Obaly z tavených sýrů
- Alobal, tuby v lékařství atd.
Všechen tento hliníkový tenkostěnný odpad vám ve sběrných surovinách nevezmou, protože jeho recyklace není tak snadná jako u lyžařských hůlek, hliníkových žebříků a všeho ostatního, co je v hledáčku „oblíbených“ zlodějů surovin. Přesto se i tato forma hliníku dá znovu použít: rozdrtí se a ve formě prášku se např. přidává jako redukční činidlo při výrobě oceli.
A tak se ptám: proč netřídíme i tento odpad?
Skutečnost je taková, že již tento odpad třídit můžeme. Problémem zůstává to, že málokdo nastřádá nějaký „těžší“ balík s tenkostěnným odpadem, aby to nedělal celé roky. Zpracovatelé tohoto odpadu totiž berou jen „větší množství“. Pokud ovšem začne sbírat více lidí, pak již hliníku přibývá rychleji: např. v naší mateřské škole je krabice, kam rodiče dávají AL41 ze svojí domácnosti a jeden z rodičů to jednou za čas dopraví ke zpracování.
Druhým problémem je, že i když bychom tuto činnost chtěli dělat jenom z důvodu ohleduplnosti k přírodě, tak jen velmi těžko najdeme kontejner na hliník. Jsou, ale je jich málo.
Časem se to třeba změní. Třeba se začne i postupně AL41 opouštět a bude se více obalů dělat v FE40. Obzvláště plechovky (spolu s konzervami) na nápoje jsou totiž zřejmě největším (míněno nejtěžším) zdrojem hliníku, který vyhazujeme na skládky či do spaloven. Např. všechny piva jsou v plechovkách z hliníku, kromě Staropramenu, Braníku a Ambrosiusu (to jsou tedy značky, které jsem doposud objevil). Ty jsou v FE. Zato žádný energetický nápoj jsem v FE plechovce nalitý neviděl…
Ptal jsem se několika výrobců, ale zatím jsem nezjistil, proč tolik převládá hliník. Jeho výhody jsou sice jasné (tenčí a lehčí plech), ale že by byl i tento obal levnější, když jej skoro všichni používají?
Pokud zatím tak málo hliníku třídíme, je jistě dobrým rozhodnutím kupovat co nejméně potravin v hliníku transportovaných. Nehledě na zdravotní stránku věci: hliníkové nádobí už dávno každý vyhodil, ale i když jsou plechy opatřeny speciálním „nezávadným“ povrchem, přesto nevěřím tomu, že je vždy všechno stoprocentní a že např. při zahřátí nemůže docházet k zajímavým, pro zdraví jistě nijak posilujícím reakcím.
Takže proč si k fotbalu nekoupit místo plechovky raději lahev?
Je to samozřejmě tím, že jsme pohodlní. Občerstvení či restaurace je pohodlná, protože nemusí vracet prázdné obaly a nikde jim to nepřekáží. My jsme také pohodlní, protože plechovka je lehčí na nošení a stejně tak ani mi se nemusíme tahat s flaškou nebo případně bojovat s pocitem viny, že jsme zahodili 3,-Kč. A proto jsou tedy tyto obaly „populární“ a proto to potom na frekventovaných místech vypadá tak, jak to tam vypadá: plechovka vedle plechovky (a vedle samozřejmě PET lahví).
Takže co závěrem?
Snad jen mohu doporučit, abyste si také začali všímat toho, v čem je zabaleno to, co kupujete. Čím méně hliníku koupíte, tím méně se ho časem bude muset vyrábět.
********************************
**********
****
