Diskreditace Trumpa pokračuje

Americká média jsou plná „tajných“ informací, které měl Donald Trump „vyzradit“ Rusku.  Boj  deníků New York Times a Washington Post s prezidentem tak pokračuje v neztenčené míře jako před volbami.

Donald Trump údajně vyzradil klasifikované informace při jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, za což sklidil obrovskou dávku kritiky amerických médií. Podle Martina Řezníčka, zpravodaje ČT v USA, to vypadalo na to, že je to „obrovský problém“, který snad skončí Trumpovou žalobou. Nyní vyšlo najevo, že je to poněkud prostší.

Deník The New York Times (NYT) potvrdil, že prezident skutečně má právo nakládat volně s jakýmikoliv tajnými informacemi. Vychází z exekutivního příkazu Trumpova předchůdce Obamy z roku 2009, podle nějž je prezident nejvyšší autoritou při nakládání s tajnými informacemi. Protože systém utajených informací nebyl založen a není regulován Kongresem, Trump podle NYT může odtajnit a zveřejnit jakékoliv z nich. „Jde o vyjádření prezidentské autority, což znamená, že prezident a jím pověřené osoby rozhodují, co je tajné a mají neomezené možnosti, s čím se podělit,“ řekl americkému listu specialista na vládní utajení Steven Aftergood. Pokud by „pachatelem“ byl někdo jiný než prezident, mohlo by mu hrozit až deset let vězení.

Náhle se ukazuje, že povyk kolem Trumpovy „zrady“ a vyzrazení státního tajemství nebyl od počátku nic jiného, než další protitrumpovskou bublinou.  Nyní tedy splaskla. Nicméně, NYT neopomněl napsat, že „kdyby to řekl někdo jiný než Trump, dostal by 10 let“.  Pikantní je však to, proč by se ruský ministr zahraničí měl scházet s „někým jiným“ než s americkým prezidentem a proč by americký prezident měl jednat s nějakými „neoficiálními“ zástupci Ruska. Celá akce „vyzrazení státního tajemství“ od počátku byla myšlena jenom jako politická diskreditace a nesmysl.

Po odvolání ředitele FBI se do stejných novin dostaly „záznamy“, které si údajně pořizoval bývalý ředitel FBI po schůzkách s Trumpem. Z nich opět údajně vyplývá, že Trump požadoval „zastavení vyšetřování svého poradce Michaela Flynna“.  Jaksi „automaticky“ se předpokládá, že záznam bývalého ředitele FBI je pravdivý, ačkoliv k tomu nejsou žádné důkazy a Trump tento výklad událostí popírá. K dehonestaci Trumpa se hodí všechno.

Nicméně, zdá se, že USA jsou opět v „normálu“, co se médií a prezidenta týče.  Jenom za posledních 8 let úřadování Baracka Obamy  to bylo „nenormální“, protože americká mainstreamová média Obamu milovala. Vždyť to byl nositel Nobelovy ceny míru! Nyní se vztah médií k prezidentovi podobá nejvíce vztahům Richarda Nixona k tisku během aféry Watergate. Je zřejmé, že by NYT a další média chtěla nejraději Trumpa vyřídit obdobně.  Proto ta hra s „ruským vlivem“ na průběh voleb. V této hře zcela zapadla analýza volebního neúspěchu Hillary Clintonové, kterou nechala vypracovat Demokratická strana. Podle ní velká část voličů Obamy v loňských volbách nedala svůj hlas pro Clintonovou.  To je „ruský vliv“ zcela bez diskuse, co říkáte?