Diktátor Trump nebo Obama?

To, že řada Američanů zvolení Donalda Trumpa vůbec nevydýchala, má i netušené konsekvence. Podle médií se „zvyšuje volání po bojkotu“ firmy, která oblékla manželku prezidenta pro inauguraci.

Firma amerického oděvního návrháře Ralpha Laurena může mít údajně problém. Poté, co bylo oznámeno, že Melanii Trumpovou oblékla na inauguraci tato firma, objevily se na internetu „pozoruhodné“ komentáře typu: Styď se, Ralphe Laurene za to, že jsi oblékl ženu nastupujícího diktátora! Všechno kvůli prachům! I další ženy tvrdí, že návrhář Lauren „ranil“ řadu Američanů tím, že podpořil „utlačování“.

Tato další protitrumpovská kampaň však stojí ještě za jednu poznámku. Barack Obama se v posledním období svého mandátu více méně nevěnoval prosazování svých názorů v kongresu, který ovládali republikáni a vládl pomocí „dekretů“ v případech, kdy mu to americká ústava umožňovala. Nabízí se zde jednoduchá paralela, zda tento znak úřadu nejmocnějšího politika světa, jakým bezesporu americký prezident je, není obecně nakloněn „diktátorství“.  Odklon Obamy od spolupráce s Kongresem tak je velmi podobný tomu, co lze označit za diktátorství. Tak zvaně „liberálním“ Američanům, tj. levicovým až radikálně levicovým, se samozřejmě velmi zamlouvalo, když se Obama „usmířil“ s kubánským diktátorem Castrem. Byla to „velkolepá show“ a Obama svůj úřad pojal jako „cestovku“ a podíval se „za hranice všedních dnů“.

Do celkového kontextu „klidného předání moci“ v podání Obamovy administrativy pak patří i vyjádření jeho ženy Michelle o tom, že „Amerika nemá naději“ s odkazem na to, že jejího manžela střídá v úřadu Trump. Obamová je dokonce již nyní považována za „ikonu“, která by se někdy v budoucnosti mohla ucházet o funkci amerického prezidenta.  Jak je vidět, jedna neúspěšná kandidatura bývalé první dámy na prezidentku v podání Hillary Clintonové nestačila a už se v USA formují skupiny, které by rády viděly Michelle Obamovou v Bílém domě.

Je otázkou, zda právě model kandidatury ženy bývalého prezidenta na úřad prezidenta není předzvěstí krize amerického způsobu demokracie. Léta masivní genderové manipulace se prostě někde musela promítnout. Jistě, jsou i jiné bezesporu demokratické země Západu, v níž je v nejvyšší výkonné pozici žena.  V USA se však zdá, že „hlavní“ výhodou případné kandidátky na úřad prezidenta je její role bývalé „první dámy“. Dočkáme se snad toho, že za čtyři roky budou proti sobě soupeřit o prezidentku Melanie Trumpová a Michelle Obamová?