Výsledek voleb na Slovensku oslovující a zavazující

Ve volbách na Slovensku s přehledem zvítězila levicová strana Roberta Fica SMER. Je to upřímný návrat k levici? Odklon od pravice a ne jen do středu, ale rovnou nalevo? Teď, po boji, se vyrojí spousty generálů, ale bohužel pozdě. Tedy pozdě pro pravici, která utrpěla porážku tak velkou, že slovenská vláda bude jednobarevná, což samo o sobě je katastrofou vždy, nehledě na to, zda povládne levice či pravice.

Slovenská scéna se připravovala na politický otřes, ale přišel přímo úžas, který nikdo nečekal, ani samotní vítězové ne. Už proto je třeba zkusit někde najít ty generály, co snad přispějí s tipem, jak se tohle mohlo stát.

Slovenští voliči zřejmě přistupovali k urnám znechuceni politikou posledních vlád, ale ne tak rozloženi, aby nepřišli ve slušném počtu. Pravicové vlády naslibovaly ekonomický růst, přišel pád, který se svádí na celosvětovou hospodářskou a finanční krizi. Jenže pád životní úrovně se týká těch, co je vláda přehlíží – zaměstnanců, drobných podnikatelů a střední vrstvy, ale i mnoha studentům, kteří trpí se svými rodiči a zároveň jejich výhled do budoucna je smutný.

Naopak se netýká těch, kteří fakticky vládnou, jsou to velkopodnikatelé, spojení do ekonomicko-podnikatelsko-politických klik. Těm naopak politicko-ekonomický stav SR vyhovoval, takže by na své politice ožebračování střední vrstvy obyvatelstva rádi pokračovali. Těmto občané svými volebními lístky chtěli vzkázat konec působnosti.

Nyní ale nastane další etapa, kdy politici vítězné politické strany budou muset dokázat, že nezvítězili díky populistickým heslům a slibům, na jejichž splnění nemají dovednosti, schopnosti, morální kredit, ani kontakty. Dostali velkou příležitost dokázat, že na vedení SR k lepším hospodářským výsledkům a ke spokojenosti většiny občanů mají, nebo že jen umně využili rozložení voličů, jejich znechucení skandály a korupčními kauzami současné vládní garnitury, ale na faktické vládnutí vlastně nemají.

Výsledek voleb na Slovensku vypovídá o tom, že občané ztratili důvěry v současné politické a ekonomické vedení a chtějí dát šanci jiné politické straně, že jsou ochotni slevit z hospodářského sprintu vpřed, jak slibovala pravice, a plížit se všichni pomalu, táhnout tu svou káru i s důchodci a nezaměstnanými, se sociálně slabými a potřebnými, jen nechť nemusejí platit všelijaké výstřelky bohatých – korupční kauzy, výstavku milionářských vršků včetně komunikací, golfové turnaje a párty pro horních deset tisíc, také dotace pro řecké důchody a minimální mzdy, které jsou dvojnásobné vůči slovenským.

Vážená pravičáci, co je populistického na tom nechtít bohatnout závratně rychle a na cizí účet? A když hlásáte pro většinu národa nutnosti škrtů a uskromňování se v nárocích na základní životní potřeby, jak se v období krize uskromnili ti, co rozšiřovali svá impéria a politicko-ekonomický vliv?

Na adresu Fica přijde zajisté mnoho osočení z populismu. Jako jediná rozumná odpověď by ale mělo následovat šetření kauz, které se zasloužily o chudnutí státní pokladny. Kde nic není, tam nelze nic vzít. Ale kde je nakradeno a ulito, tam by se brát dalo, jen vše vyšetřit, rozkrýt, viníky usvědčit a křivdy napravit. Zvítězit je nic proti tomu udržet si vítězství. Oslovit voliče je nic proti tomu mít je na své straně po celé volební období.

Tento článek vyšel také na mém blogu na serveru Czechfreepress.cz: http://www.czechfreepress.cz/jana-simonova/