Ve hře jsou další významné dny – Den učitelů a Den Policie ČR

Měly by připadnout na 28. březen (Den učitelů) a na 21. červen (Den Policie České republiky).

Já bych namísto těchto Dní navrhla slavit Den vzdělanosti a Den boje s korupcí a zločinem. Stejně tak bych namísto třeba Dne hasičů či Dne rychlé záchranky nebo Dne Horské služby navrhla Den boje za záchranu života, čímž bych vtipně odhlédla od toho, zda se zachraňují divoká či domácí zvířata, mazlíčci nebo hospodářská zvířata, děti či dospělí lidé, nakonec i třeba zloději, uvízlí ve světlíku.

Takhle by mohli slavit nejen učitelé, ale i vychovatelé, dokonce i babičky, které děti vzdělávají pomocí říkánek, vyprávění bájí a předčítání pověstí, nebo třeba i tvůrci večerníčků a herci, kteří propůjčují své hlasy figurkám, jejichž příběhy vychovávají a vzdělávají malého diváka.

Vedle PČR by mohli slavit i městští policisté, kteří se nezabývají pouze vypisováním pokut za psy a špatné parkování, dokonce by mohli slavit i pozorní občané, jejichž všímavost a ochota, někdy i riskování vlastního zdraví přispěly k odchycení kriminální existence, a dokonce by mohly slavit i televizní redakce, které na kriminální kauzy poukazují a jejichž moderátoři přispívají svou investigativní činností k jejich zdokumentování a rozkrytí.

Oslavovat někoho jen proto, že se mu podařilo zaměstnat se jako učitel nebo jako policista, jedno jakých kvalit, to mi na dnešní dobu nesedí. Takhle bychom mohli slavit i Den pilotů, Den chemiků, Den obuvníků, Den pekařů, mlékařů, pěstitelů potravin i hovězího dobytka. Bez nich se obejdeme ještě kratší dobu než bez učitelů nebo policistů.

Kdo nevěří, ať zkusí měsíc nepotkat policistu nebo měsíc hladovět. Vážení, za tři dny bez srážky s aktivním policistou máte hned lepší náladu, ale tři dny hladu by vám náladu pořádně zkazily. Dva měsíce bez kantorů jsou důvodem k oslavě, ale dva měsíce bez pořádné flaksy masa, to by nám lezly oči z důlků, a nejen hlady.

Znáte to – někdo vydrží tři dny žíznit, měsíce hladovět a celý život nemyslet. Někdo vydrží celý život páchat kriminální skutky.

Ostatně po dva měsíce prázdnin a léta po absolvování škol bez kantorů se mnozí z nás věnují vzdělávání. I bez policistů se vyhýbáme kriminalitě, platíme daně a splácíme leasingy a úvěry – tedy většinou.

Každopádně bych nerada slavila ty pedagogy, kteří selhali a distribuovali drogy na půdě školy, nebo zneužívali svěřené děti a mládež. Nechci slavit ani ty policisty, kteří tajili nalezené kabelky a peněženky, ulívali si peníze vybrané z pokut pro svou potřebu a brali úplatky za krytí kriminálních činů. Právě proto bych tedy raději slavila Den vzdělanosti a Den boje s korupcí a zločinem. A slavit každý den jinou profesi? Neexistuje snad něco jako Svátek práce?

Aby ten kalendář byl dost avantgardní a šel s dobou, prosila bych do něj zařadit jako protiklad workoholismu Den zaslouženého odpočinku a uváženého lenošení. Jestli ovšem všechny ty významné dny a svátky nemají právě tohle, mnohdy nepochopené poslání - pod honosnými krycími názvy nastartovat lenošení a nicnedělání.