Je libo kilo smogu? Přijďte si šňupnout kdykoliv, servírujeme ho denně non stop. To, co nabízím ke šňupnutí, není žádná novinka. Vlastně ani Ostrava není zrovna originální se svými smogovými hlášeními. Tak proč tedy tolik povyku? Pro nic? Ale ano – pro něco, pro hodně, pro nic menšího, než je lidské zdraví. Ostatně smogu si Češi mohou loknout nejen v Ostravě.
Slovo smog je kombinací slova smoke (kouř) a fog (mlha). Název napovídá, že anglicky mluvící země se zabývaly tímto jevem už dříve a vzaly ho tak vážně, že mu daly název. Málokdo ví, že v roce 1952 zahynuly v Londýně tisíce lidí během několika katastrofických smogových událostí, které se později zahrnuly pod termín velký smog.
Šlo o směs kouře, oxidů síry a dalších plynných zplodin, vznikajících při spalování uhlí, plus mlhu, která vzniká při vyšší relativní vlhkosti vzduchu a padá k zemi vlivem inverzního proudění vzduchu. Tato situace vzniká na podzim a v zimě, proto se jev nazývá i zimní smog.
V roce 1956 Parlament zavedl v Londýně bezkouřové zóny, čímž zabijácké dávky emisí oxidů síry a Londýnský smog v ulicích Londýna poslali do historie. Ale zase si v Londýně pěstují takzvaný automobilový smog. To je ale něco jiného.
Protože automobilový smog je něco jiného, mělo by i regionálním politikům jasné, že omezením automobilového provozu neomezí onen Londýnský smog, obohacený oxidy síry a zplodinami z hoření uhlí. Zatím to někteří regionální politici nepochytili, a tak si připomeneme, co je tak závadného na Londýnském smogu, že zabíjí.
Je to spad popílku. Na mikročástečkách popílku, které s inverzí cestují dolů, se nesou zplodiny ze spalování uhlí i oxidy síry. Ty po vdechnutí nosem nebo ústy cestují až do posledních plicních sklípků. Tam dochází k vlastní výměně plynů mezi vzduchem a krví v sítích krevních kapilár obetkávajících tyto sklípky. Co se neprotlačí do krevního oběhu, to ve sklípcích zůstane. A co se protlačí do krevního oběhu, to se krví rozveze do celého organismu, samozřejmě i do mozku a citlivých vnitřních orgánů.
Barva plic je u novorozenců a v raném dětství růžová, později plíce chytí šedavý nádech. Tato postupná změna je způsobena vdechovaným prachech a částečkami sazí, jež se dostaly do dýchacího systému.
Na Ostravsku se smogová situace zhoršuje nejen díky aglomeracím, ale ještě velkorysou likvidací lagun. Možná není všem známo, že odpad z lagun se částečně spaluje a vyrábí se z něj energie. Proto zní docela farizejsky napadání občanů, že topí uhlím a zamořují ostravské ovzduší. Spalování kbelíků briket či šlamu občany, kterých je rok od roku méně, se má ku spalování odpadu z lagun asi jako plivnutí ku řece Svratce.
Tento smog zapráší plíce, ale na sliznicích zpravidla nepálí. Varuje svým dusivým zápachem a při hlubokém nadechnutí přinutí do kašle i zdravého člověka. Jeho toxicita je násobena toxicitou spadových mikročástic, na něž se oxidy síry navážou.
Jaký smog tedy pálí na sliznici dýchacích cest a v očích? Existuje takový, nebo si někdo tyhle komplikace vymýšlí? Existuje, říká se mu oxidační smog. Název dostal ve 40. letech minulého století. Protože byl objeven v kalifornském městě Los Angeles, dostal ještě dvě jména, kalifornský a losangeleský. Vyskytuje se v létě, proto se mu říká i letní smog. Protože souvisí s účinky denního světla, říká se mu i fotochemický.
Mohl by se jmenovat i městský, protože se vyskytuje v městských komplexech, a mohl by se jmenovat i evropský, protože představuje jeden z nejzávažnějších problémů znečištění ovzduší v Evropě. Není to tedy jen výstřelek Ostravanů, nebo třeba Pražanů – i oni si na tento smog stěžují, respektive smog, na který si stěžují Pražané, není ten londýnský z roku 1952, ale spíše ten londýnský dnes, automobilový, mixovaný smogem oxidačním.
Tento agresivní, dráždivý a také toxický smog není nijak výjimečným fenoménem. Trápí asi 30% populace, žijící v evropských městech. Vzniká reakcí slunečního záření s některými složkami exhalací motorů aut. Obsahuje směsi uhlovodíků a oxidů dusíku a uhlíku, a protože chemickými reakcemi vzniká ozón, mluví se také v jeho souvislosti o škodlivém vlivu přízemního ozónu.
Přízemní ozón poškozuje buňky, listy, jehličnany, škodí lidskému zdraví i vegetaci. Lidem způsobuje dýchací potíže, dráždění sliznic a pálení očí, snižuje obranyschopnost, způsobuje únavu a vyvolává astmatické záchvaty, případně napomáhá startu alergií.
Málo se o tom mluví, ale je faktem, že letní smog patří mezi škodliviny, které v České republice dlouhodobě ohrožují nejvíc lidí.
Proč někdo očekává, že za ostravské občany se bude s celou Českou vládou bít primátor Kajnar? Je sice pravda, že město Ostrava poněkud netradičně žaluje ČR v souvislosti s laxním řešením ochrany obyvatel před smogem. Čeká se snad, že i primátoři jiných měst začnou podávat žaloby? Nebo se čeká, že ostatní primátoři budou uplaceni, aby mlčeli? Není vhodné přehlížet fakt, že smog je problémem celé Evropy, byť někde významnějším.
Ministerstva ČR, která mohou být kompetentní v řešení životního prostředí, průmyslu a sociálních věcí, platí své úředníky, aby se nestarali o obyvatelstvo ČR? To je tedy docela zvláštní. Zatímco kvůli londýnskému smogu v Londýně okamžitě jednal tamní parlament a vyhlásil taková opatření, že situace se již v tak velkém rozsahu v Londýně nikdy nezopakovala, ale ani v žádném jiném městě nestala, Parlament Vlády ČR smogové situace v Ostravě, v Praze, na severu Čech a postupně i v jiných lokalitách v klidu ignoruje, nejedná o nich, nehledá řešení, neprojednává.
Za této situace mne překvapuje občasné volání k zodpovědnosti jednoho primátora, toho ostravského. Překvapuje mne, že se vždy najdou jazyky, které referují o Kajnarově údajném nicnedělání ve věci řešení smogové situace v Ostravě, ale na druhé straně se velkoryse přehlíží a pomíjí ten důležitý fakt, že řešení ostravská smogová situace je úkol k řešení pro celou ČR, nota bene když zvážíme, že smogem trpí i Pražané a obyvatelé jiných lokalit, a jak jsem napsala výše, letní smog v České republice dlouhodobě ohrožují nejvíc lidí.
To, že primátor města Ostravy žaluje Vládu ČR kvůli nezvládání smogové situace a poškozování zdraví občanů smogem, je nestandardní a v civilizovaném světě nepředstavitelným nesmyslem – státní úředník žaluje státního úředníka. Ovšem fakt, že Vláda ČR ignoruje ohrožování zdraví občanů ČR a v podstatě globální problém nechává na řešení regionálních úředníků, svědčí o impotenci vládních úředníků jakožto celku, o jejich pohrdání občany celé republiky, ale i jejich regionálními představiteli.
Proč tedy existují ministerstva? Aby si úředníci losovali státní zakázky významného finančního rozsahu? Regionální politici ať se plácají tam, kde byli zvoleni, a řeší tam i globální problémy lokálně a s financováním městským rozpočtem neřešitelné?
Tak to asi budou muset i primátoři a starostové dalších měst přijmout Kajnarův princip a pustit se do vládních úředníků žalobami. Smog, ale nejen ten totiž není problémem lokálním, jak se mylně prezentuje. A Vláda ČR nepracuje globálně pro blaho všech občanů ČR, jak se mylně prezentuje. Právě tohle je třeba napravit a vyladit.
