Rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané pořádají jako na běžícím pásu vybrané firmy. Slabší trh práce znamená více nezaměstnaných a zákonitě více školení. Které firmy jsou ty posvěcené ke školení za dotace z evropských fondů?
Třeba Rekvalifikační informační centrum, nebo jinak podobně nazvané rekvalifikační centrum. Na názvu tak příliš nesejde. Důležitá je provázanost takové firmy na vedení obce, případně jiná vzdělávací zařízení v obci, třeba i na vysoké školy – to už je doslova perla. O vztahy jde především, tedy o vztahy s těmi správnými lidmi, respektive s lidmi, kteří obsadili klíčové státem dotované pozice. Dotace samozřejmě klidně mohou být nejen státní, ale i evropské. Kdo by se dnes v době globalizace bránil dotování ve velkém?
Na příklad na Ústecku se rozpustila miliarda dotací z Bruselu klice čtyř mosteckých firem Asista, Asistenční centrum, Rekvalifikační a informační centrum (RIC) a Seductus, dále chomutovské firmy Infinitia a SC-Bronco a ostravská společnost Collegeconsulting.
Jak je to možné? O přidělení dotací rozhoduje komise příslušného krajského úřadu. Ten ústecký momentálně, ale vlastně už pár let řídí ODS a ČSSD. Zájmová skupina popsaného spolčení firem se díky spolupráci s krajskými politiky a Hospodářskou komorou prosadila v souboji o miliardovou dotaci. Ostatní se neprosadili, a tak celá miliarda z Bruselu přistála na kontech výše uvedených firem.
Kteří místní politici to jsou, co rozhodli, kam miliarda z Bruselu poteče? Shodou okolností jsou to politici, kteří mají blízké vztahy k majitelům zmíněných firem. Tito „provázaní“ politici hájí barvy ČSSD (mostecká organizace), ODS (chomutovská organizace), VV (litvínovská buňka) a svůj vliv potvrdili také představitelé regionální strany Mostečané Mostu.
Rekvalifikace nezaměstnaných je tedy výborný kšeft a činnost veskrze prospěšná pro řízení toku peněz z EU na konta firem, jejichž majitelé jsou provázáni s politiky ve státní správě, kteří o přidělování dotací rozhodují.
Pro nezaměstnané pak má rekvalifikace v nezaměstnanosti ten význam, že tam musejí docházet pod hrozbou vyřazení z evidence zájemců o zaměstnání, poslouchají tam bláboly lektorů, kteří kolikrát zdaleka nemají tu praxi a vědomosti, co samotní nezaměstnaní, ale zato jsou provázáni s dalšími lidmi, kteří jim tento lektorský job dohodili. Kdyby jim ho totiž nedohodili, na trhu práce za běžných podmínek by skončili v evidenci zájemců o zaměstnání, přiznejme si, že mnozí veskrze zaslouženě.
Tím by samozřejmě posílili řady nezaměstnaných, které jakožto lektoři školili, neboť vykládáním nezaměstnaným, jak jsou užiteční pro trh práce, nikdo nepřesvědčí trh práce, aby se stal pružnějším a tyto nezaměstnané pojal. Trh práce se školením nezaměstnaných nevzdělal, ani nezměnil, ale někdo na rekvalifikacích nezaměstnaných po čertech dobře vydělává.
