Přečetla jsem si, že experti vzkazují, že lidé nad padesát jsou v práci třeba. Aby někdo nesvedl tuhle hloupou větnou konstrukci nna mne, dávám odkaz: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=727706
Tímto zjištěním ovšem povedení čeští experti padli na úroveň věštkyně z lógru. Ta totiž také nemusí doložit své tvrzení analýzou, syntézou a závěrem. Opravdu nemusíme být experti, abychom vytušili, odhadli s malou chybou, nebo tipli naprosto přesně, že na nezaměstnanosti se lidé ve věku 50 až 64 let podílejí 59-procentním podílem.
Od expertů by ale člověk očekával, že svoje tvrzení o užitečnosti zaměstnání těchto 59% nezaměstnaných, případně o důvodu proč jim dát přednost před zaměstnáním 41 % nezaměstnaných nižší věkové kategorie, podepřou o pořádně pádné zdůvodnění.
Očekávání je to však liché. Experti jen konstatují, že tvrzení, že po padesátce se člověk hůře učí a přizpůsobuje novinkám a pracuje nižším tempem, je předsudek. Nu, přiznejme si – není. Kromě mnoha výjimek se dá na takové tvrzení spolehnout.
Takže podle zmíněných expertů je zřejmě problém řešitelný mávnutím expertního kouzelného proutku. Jde jen o to, jak si vsugerovat, že padesáti, či šedesátiletý Jura je stejný jura, jako když mu bylo dvacet, případně, jak si vsugerovat, že zdravotní problémy přechodu u žen po padesátce, jsou bludem a pomluvou. Experti ale asi nevědí jak na to. Jinak by zajisté poradili.
Budu držet palce expertům, aby přišli na to, jaká pracovní místa by mohli zastávat zkušení padesáti a víceletí pracovníci, když posty managerů, mluvčích, poradců, asistentů, recepčních a mnoho podobných profesí přednostně obsazují výrazně mladší zájemci a zároveň majitelé mnohem méně zkušeností. Expertům napovím, že tato místa se přednostně nabízejí mladším, protože jsou ohebnější, unesou na hlavě více másla a jsou ochotni ke kompromisům, o lžích nemluvě.
Nepředpokládám to sice, ale potěšilo by mne, kdyby experti zaznamenali, že na trhu práce platí také „košile bližší než kabát“, což znamená, že na úřadech, ve školství i jinde se zaměstnávají navzájem příbuzní, pročež se mluví o sešvagřených vztazích. V těchto sešvagřených vztazích jde o věk až na druhém místě, ale přece … výsledek je, že 59% nezaměstnaných se rekrutuje z řad nadpadesátníků.
Chce-li někdo být expertem, pak musí nikoli pouze číst data z tabulky, kterou pořídí i dítě z osmé obecné v Excelu, ale musí dokázat stvořit a vydat doporučení, jak má ministr práce řešit nezaměstnanost lidí této věkové kategorie, chce-li jim zároveň odsouvat věk odchodu do důchodu. Vždyť to není tak dávno, kdy žena s 1 dítětem šla do důchodu v 56 letech.
Opravdu se u žen tolik změnilo za deset let, že dnes odejde taková žena do důchodu ve věku 62 let, tímto posledních 6 let bude docházet na úřad práce, aby doložila, že o ni trh práce nemá zájem, ani když se ohání vysokoškolským indexem, hrstí dalších certifikátů a potvrzení o všemožných školeních, praxí i zkušenostmi? Na štěstí se to zdaleka netýká všech.
Mám takové tušení, že zmínění experti poradili ministrovi Drábkovi, aby tyhle nezaměstnané kolem šedesátky nahnal uklízet obecní pozemky, neboť titž jsou zdatní, pružní, rychlí, ohební, zdraví, jako když jim bylo dvacet, anebo když jakožto študáci sbírali dva týdny brambory za stovku, případně 6 týdnů sklízeli chmel za 15 stovek.
Pro vyškolení zmíněných expertů na trh práce s nadpadesátníky zřejmě tedy nezbývá nic jiného, než vyčkat času, až i oni dospějí do věku po padesátce či lépe po šedesátce a konečně pochopí, jak to je s těmi předsudky o tom, že pětapadesátiletý Jura už není takový jura, jako když mu bylo dvacet. Tedy, až na pár čestných výjimek – výjimek, ne pravidel.
Tento článek věnuji skupině asi pětapadesátiletých evidentně nezaměstnaných, které jsem ve středu v deset dopoledne v lijáku potkala na procházce se psem. Uklízeli kolem kontejnerů a na rozbahněné travnaté ploše, kam jsem já ani psa nepustila. Já 20 minut venku pod deštníkem, pes v pláštěnce, oni 4 hodinky v obecní vestičce, s lopatami a kleštěmi v rukou.
