Jak se srovnat s Romy před zákonem? Nejlépe rovnoprávně.

Pan Kocáb se opět chápe slova, aby veřejnosti sdělil, že on jediný má v hrsti řešení problému soužití většiny a všech neromských menšin s romskou menšinou, jen prý byl předčasně odehnán od možnosti uplatnit se. Za klíčové, jak jinak, uvádí dát Romům vzdělání.

Kde byla matka Moudrost, když nadělovala panu Kocábovi, respektive když probíhalo seznámení pana Kocába s romským etnikem, jeho zvyklostmi a tradicemi, jeho vztahem ke vzdělání, práci a plánování budoucnosti a v neposlední řadě i jeho vztahem k takzvaným odpadlíkům, kteří se takzvaně trhli, využili svého práva daného Ústavou ČR, prošli spořádaně základním vzděláním, a vrhli se na studium, které dokončili?

Všiml si pan Kocáb, jak pokračovalo soužití nepřizpůsobivé menšiny, která se kryje názvem Romové, s těmi, co vyšli z jejich řad a díky své snaze a odříkání se dokázali uplatnit ve společnosti mezi majoritou? Vždyť tihle občané nemají problém s neromskými menšinami a majoritní částí obyvatelstva, ale právě s nepřizpůsobivou menšinou, které nesprávně souhrnně říkáme Romové.

Proč nesprávně? Protože mezi nimi je spousta těch, co se hlásí k národnosti české, tudíž podle českého práva nemohou mít národnosti dvě. Naopak mezi námi chodí lidé, vyhlížející jako Romové a mnozí se hlásí k národnosti romské, ale to pro ně není důvod k tomu, aby nepodnikali a nevychovávali děti k úctě ke společnosti, jejím hodnotám a vzdělání.

Není tohle důvod k tomu, abychom nepřizpůsobivou menšinu přestali nazývat Romové, ale jednoduše je nazývali podle skutečnosti a jejich činnosti výtržníky, kriminálníky, zloději, kapsáři, recidivisty, příživníky, gamblery, alkoholiky, … podle toho, jak ubíhá jejich život?

Výhodou je, že nebudeme zohledňovat barvu kůže, ani etnický původ, což předem vyloučí rasistický náhled na ně, a zároveň to vyloučí nesrovnalosti v řešení bitek a útoků, při kterých se pak složitě pátrá po tom, zda byla první slepice nebo to bylo vejce, kdo si první začal s rasovou nenávistí a čí rasová nenávist je hodna většího potrestání.

Také odpadnou hloupé výtky, že někde někdo sestěhovává Romy do jednoho domu nebo lokality. Copak jsme se kdy pozastavovali nad tím, že Vietnamci nebo Češi obývají celý dům o dvaceti bytových jednotkách? To je přece praxe zaběhaná v celém světě, že komunity tíhnou k sobě, scházejí se a bydlí ve stejné lokalitě, je-li to možné.

Každopádně i Rom si může koupit byt, kde se mu zlíbí, a tam se nastěhovat. Samozřejmě nejprve na to musí mít. To se ale týká všech národností na území ČR. Nehledala bych v tom rasovou diskriminaci. A neřešila bych, být politikem, kdo kde bydlí, ale jak se tam chová.

Na výtržníky máme policejní sbory, na zloděje soudy a vězení, případně alternativní tresty. Pokud politik nechce řešit nefungující policii, soudy a organizaci věznic, pak pro danou problematiku je zbytečný, ale tak či tak opravdu nemusí trajdat po Šluknově a počítat Romy v ulicích. Pokud člověk nepáchá trestnou činnost ani výtržnictví, pak si může chodit ulicemi a vykládat, co chce, v ČR dokonce může i vypadat odpudivě a stejně odpudivě i zapáchat, jak to tak mnohdy vypadá.

Můj návrh proti Kocábovu o rozdávání vzdělání Romům je tento: Přestaňme si hrát na zlou majoritu plus všechny neromské menšiny a ublíženou romskou menšinu, nota bene zahrnující mnoho Čechů. Přestaňme tvrdit, že výtržnictví je někdy trestné, ale jindy projev etnických tradic, hodný obdivu či alespoň tolerance. Přestaňme uplácet zlobivé „děti“ dobrůtkami a penízky, aby ještě chvíli byli zticha – prostě je umlčme rovnou, ať již taktikou nebo výchovným pohlavkem.

Přestaňme si hrát na diskriminaci vůči jedné vybrané menšině, respektive většině té menšiny. To ale znamení, že pokud z jednoho tábora přiletí zápalná láhev do druhého, případně z jednoho přistane mačeta na hlavách příslušníků druhého tábora, přijdou adekvátní tresty bez ohledu na to, kdo ječel „romská svině“ a kdo ječel „bílá svině“.

A přestaňme se přít o to, kdo si začal. Za každý trestný čin má přijít trest, odpovídající vůči celé soustavě trestů, a to co nejrychleji, aby se nemíjel účinkem. Nikde není psáno, že se tresty odměřují podle etnika, rasy, či přesvědčení, nikde na celičkém světě.

Každý stát na svém území uplatňuje svoje právo a žádným etnikem, nebo rasovými či náboženskými skupinami si nenechá svůj právní systém rozkopávat, nabourávat, křivit, či jinak manipulovat. Nechtějme být výjimeční zrovna v tomhle.