Jak jinak se může jevit nápad s kupčením s prezidentskými milostmi

Podle úhlu pohledu vypadá leccos lecjak. Nápad s kupčením s prezidentskými milostmi vypadá chytře z pohledu toho, kdo chce prosadit omezení prezidentských funkcí. Po takovém omezení se občas volá, ale hlasy jdou do prázdna a nice se neděje. Tak teď, když se veřejnosti předhodilo podezření, že pan prezident a jeho kancelář pořádají burzu s milostmi a udělují je jen tomu, kdo dá více, národ přijme myšlenku omezení prezidentských rozhodnutí jedna dvě.

Z jiného úhlu pohledu ale vypadá nápad s kupčením s prezidentskými milostmi opravdu hloupě. Jestliže někdo řekne, že mu bylo sděleno, že jeho milost někdo vyplatil, ale nechtěl upřesnit částku výkupného, vypadá to, že někdo dotyčnému sděluji: Budeš mi vděčný a nebudeš vyprávět o tom, co já nechci, jinak … třeba po tobě budu chtít horentní výkupné.

Skutečně si myslím, že dotyčné paní Kadlecové někdo takto naservíroval, že za ni někdo zaplatil někomu nějaké výkupné, a tím si ji chtěl zavázat.

Čemu ale nevěřím, to je právě to, že prezidentská kancelář vybírá výkupné za prezidentské milosti. Jinak by ti prezidentovi hoši museli být snad ekonomičtí idioti, když prezidenta nepřesvědčili, aby těch milostí nasekal daleko více.

To za dob pana Havla, kdy po sametové revoluci pustil armády kriminálníků, tehdy by se nad účelem spekulovat dalo. Šlo o výkupné? Nebo šlo o to, že se spousty vexláků, kteří se později rekrutovali jako kontroverzní podnikatelé, chystalo na tvrdý boj o trhy a k tomu boji se náramně dobře hodili takoví, co umějí ukrást plně naložený kamion, někoho sejmout, nebo založit požár tak, aby pojišťovna vyplatila pojistku, případně tak, aby ji neuhasil ani rychlý zásah? Šlo o to pustit takové, co se neštítí špinavé práce pro budoucí vítěze na podnikatelském nebi?

Zajímavé je, že tehdy se nikdo neptal na možnost výkupného za prezidentské milosti, a ptal-li se, byl umlčen. Kdo se ptá nyní, kdy prezidentských milostí je tak nesrovnatelně méně, že o každé dokáží média přinést i osobní podrobnosti? Aneb komu to slouží?

Tak na příklad to slouží k tomu, abychom mohli uvažovat o nějaké formě kontrasignace prezidentských milostí, jak je předkládá ministr Pospíšil a jeho skupina. Ráda přenechám úvahy o tom, zda udělování prezidentských milostí patří do moderního státu a jestli tam patří kontrasignace prezidentských milostí, jak nadhodil ministr Pospíšil.

Jsem si ale jistá, že do moderního státu nepatří veřejné osočení prezidentské kanceláře na podkladě hlášky psychiatra, že klientka mu řekla, že jí někdo řekl, že její milost zaplatil, ale nechtěl říci, kolik stála.

Něco jiného by bylo, kdyby ona sama řekla, že přikázala ze svého účtu poslat peníze tam a tam, a účty by seděly, částka by mohla odpovídat a časová návaznost by na první pohled nebyla mimo podezření. A i tohle pustit na veřejnosti bez prošetření, hraničí s bulvárností a zasloužilo by žalobu. Všichni víme, že očerňování celebrit se přestává vyplácet. To poslední, o Marku Vašutovi, stálo milionek.

Vlastně mně to vychází tak, že bývalá policistka Radka Kadlecová se zajímá o nashromážděné úplatky od cizinců. Ale nějaká dobrá duše ty její úplatky zrekvírovala a jí nakukala, že je zaplatila prezidentské kanceláři za to, aby ji prezident omilostnil. Samotný nápad s kupčením s prezidentskými milostmi vypadá hloupě, ale pokud šlo o to policistku Kadlecovou odříznout od na úplatcích vybraných peněz, pak to sedí dokonale a smysl to dává.

Foto perex: sedmicka.cz