V pátečním večerním zpravodajství jsem zhlédla záznam kamery z pražského metra, na kterém trojice Cikánek okrádala pasažéry pod dohledem a ochranou svého pasáka-bouchače. Pro cenzora uvádím, že jsem se dívala jen jedním okem, a to nikoli odvážně a zpříma, ale pokoutným a kradmým pošilháváním.
Kdyby to bylo možné, chtěla bych se neadresně zeptat, jak dlouho se tato praxe děje, že se takto nahrává a děj se nechává bez povšimnutí, nevyhodnocuje, neprobíhají žádná opatření, aby se takové útoky ve stanicích metra neorganizovaly? Jestli se dělají opatření, ráda si poslechnu jaká, kdy, kde, jak zabírají a co na to samotní aktéři videozáznamu.
Vše zachytila kamera, ale nevadilo to. Vlak přijel do stanice a otevřely se dveře. Kdyby se náhodou střílelo, je možné, že by nic netušící pasažéři vyskočili z vagonu rovnou do přestřelky? Po ukončení výstupu a nástupu, jako by se nechumelilo, se vlak zase rozjel ze stanice.
Neměl snad někdo zastavit vlak, nahnat na perón dozor metra a zabránit kriminální činnosti skupiny, nejlépe zneškodněním na místě činu? Nemáme snad už žádné policisty, ani ostrahu v metru? Či jsou tito pracovníci tak špatně placení, že skoleni podvýživou sotva dýchají při sledování videozáznamu, neschopni pohybu? Nebo nikdo nesleduje, co se děje v metru před kamerami?
Přece řízení bezpečnosti v metru nemůže spasit samotné nainstalování kamer. Řízení je o sběru dat, vyhodnocení a zásahu. Tedy kamera sbírá data, ostraha před monitorem vyhodnocuje situaci a v případě potřeby naběhne na perón učinit zásah, ke kterému je školena a za který je placena. Se zákrokem v případě nouze zajisté pomohou policisté, jsou-li přivoláni.
Bohužel o řízení bezpečnosti ve stanici metra není řeči, neboť fungoval pouze sběr dat. Situaci ale zkomplikoval nadstandardně odvážná jedinec tím, že vyrazil na obranu okrádaným cestujícím. Protože ostraha stanice metra nezafungovala, dostal za svoji neuváženost latu od pasáka-bouchače.
Na jeho obranu se vůbec nikdo nepostavil. Cestující dělali, jako by tohle byla běžná denní kulisa jejich cestování metrem. To byla od nich nevšímavost? Rezignace? Strach praštit Cikána? Obava, že dostanou od Cikána také? A kdyby agresor byl jiné národnosti, zakročili by?
Necháme se okrádat v kapsaření cvičenými Cikánkami a mlátit jejich ve fitnessu udržovaným pasákem? Vláda nechá cikánské klany okrádat a mlátit, koho si vyberou? Máme očekávat, že příště záznam kamery padne do rukou cikánským grázlům, aby věděli, koho mají zbouchat už na vstupu do metra?
A ještě se zeptám opačně pro vyváženost textu. Necháme snad neromy, aby mlátili a okrádali poctivé Romy, cestující metrem do práce či z práce? To se nakonec bude tolerovat, aby neromští grázlové ve spolupráci s policí nakonec třeba ještě hlídali, zda takoví pasáci-bouchači a jejich zlodějské partičky nesměly snad vůbec do metra?
Vážení, legrace, nadsázka, couvání před problémy, neochota je razantně a jednou pro vždy vyřešit i nemístná netečnost musejí někde mít svůj konec. Na příklad tady: nechť všichni mají volný přístup všude, ale ať za kriminální čin přijde trest pro všechny stejně odměřený, bez rozdílu rasy, přesvědčení a kontaktů u PČR u státní správy, prosím, nikoho neupřednostňovat v rychlosti potrestání.
K lidské nevšímavosti, kterou kamera také zachytila a která je, soudím podle ohlasu, pro mnohé lidí alarmující více než samotný fakt, že nějaká partička Cikánů neohroženě i pod dozorem kamer obírá cestující během přestupování v metru, mám poznámku.
Připomeňme si počin pana Michala Velíška. V parku se zastal neznámé dívky, napadené cizím člověkem, poněkud neudržovaného a nekultivovaného vzhledu i mluvy. On se jí zastal, čímž pozornost nekultivovaného mladíka strhl na sebe. Ten na něj vystřelil. Postřelený záchrance dívky se svezl na zem. V této chvíli se měli další lidé přidat na obranu dívky i Michala Velíška a vrhnout se na útočníka, odtrhnout ho od oběti, zneškodnit a zavolat k incidentu policisty.
Neudělali to. Proč? Z obav o sebe? Z netečnosti? Nedokázali rychle zareagovat? Neorientovali se v nastálé situaci?
Kdyby to udělali, byl by zde mezi námi. Neudělali to, a tak útočník měl čas, klid, pohodu, mohl se soustředit na své myšlenky a druhou ranou bezbranného Michala Velíška, ležícího mu u nohou, zastřelit.
Dejme jim čas, klid, pohodu, peníze, sebe, … Sebe už ne? A toho, co stojí vedle, toho jim dáme?
Komu? Těm, co organizovaně šíří teror, okrádají lidi všude, kde se tvoří skupiny, v obchodech, na meetinzích, v dopravních prostředcích, na zastávkách. Těm, co obtěžují slušné lidi svým odporným chováním, co škodí jednotlivcům i celé společnosti, těm, co chtějí žít z práce druhých, aniž by sami na práci kdy sáhli.
Těm, co útočí ve skupinách na kluky školou povinné a jsou schopni je utýrat na pokraj života a smrti jen proto, že se liší barvou kůže. Těm, co neváhají s provoláváním smrti bílým sviním sekat mačetami do hlav lidí jiné barvy pleti.
Nebylo by lepší nestavět bariéry tam, kde být nemusí? Kriminalitu páchá Rom, řeknu Rom, kriminalitu páchá Slovák, řeknu Slovák, kriminalitu páchá Čech, řeknu Čech, podobně Polák, Ukrajinec, … Vždyť všechny národnosti umíme jmenovat a necenzurovat. Tak proč cenzurujeme slovo Rom, respektive Cikán?
Jde o to nerezignovat a vzít si příklad z těch, co se umějí postavit na obranu slabší oběti. Chce to ale také nebát se a umět se vcítit do toho, co prožívá oběť dříve, než se sami ocitneme na jejím místě a staneme oběťmi své vlastní netečnosti, nevšímavosti, rezignace a lenosti ve vražedné kombinaci se sílící drzostí organizovaných kapsářských a agresivních skupinek, ba i celých klanů.
Nevolám po občanské neposlušnosti, extrémních výpadech, nebo po populistických taženích ulicemi pod polorozpadlými domy, obydlenými vyděšenými nevinnými romskými maminkami se spoustou do školy se těšících dětiček, to by mě hanba musela fackovat.
Naopak, píšu o tom, že kdyby parta agresivních Čechů, bílých jako alabastr, nikdy zaměstnaných a zneužívajících státní sociální systém, budovaný pracovitými Cikány, ubližovala těmto nevinným Cikánům, cestujícím v metru za prací nebo za rodinami, kterým přinášejí poctivě vydělané peníze, je třeba zakročit, zastavit metro, zadržet útočníky do příchodu policie a předat je k rychlému odsouzení a potrestání. Jen tak agresoři pochopí, že takhle se chovat nesmějí.
