Chci, aby ČR měla konečně legitimní vládu. Chci být fér vůči voličům. Chci, aby sněmovna konečně začala pořádně pracovat. Chci, aby se stabilizovala politická situace v zemi.
Do hnutí ANO jsem vstupovala v roce 2013 s určitými představami a ideály. Poslanecký mandát vnímám jako poslání, ale také (a teď asi budu řadu lidí šokovat) práci, kterou mám ráda a která mě živí. Někteří kolegové toho zvládají víc, já až na několik málo služeb u záchranky, abych nevyšla ze cviku, nikoliv. Dělám tu práci na 150 %, času na rodinu, přátele a koníčky mám minimálně a obzvlášť v posledních měsících si připadám jak štvaná zvěř. S tím se ale musí počítat, obzvlášť u politiků ve stranách a hnutích, které jsou "u vlády". Já dokážu žít s tím, když mě někdo obviňuje z bezpáteřnosti, neúcty k morálce a etice, nazývá mě ovcí, zlodějkou, fanatičkou a tak dále (to je jen výběr, věřte mi). Pro mě je však důležité, co si o mě myslí moje rodina a moji přátelé, ti, kteří mě znají. Nikoliv Ti, kteří jsou schovaní za počítačem a myslí si, že je hrdinským činem to natřít nějaké poslankyni. Takové projevy jsem se naučila, jak se říká, pouštět vesmíru.
Tímto zároveň reaguji na stovky emailů, které mi za poslední dny přišly. Většina z nich obsahovala jeden totožný okopírovaný text. Někdo se neobtěžoval ani tím odmazat zdroj, v jiných emailech byla vidět alespoň snaha utvořit z nich něco osobnějšího (ta snaha však byla rozlišitelná barevně), jinde jsem si mohla přečíst i původní výzvu iniciativy Milion chvilek pro demokracii k odeslání takového emailu. Co tím chtěli autoři říct? Nicméně, našla se i hrstka občanů, kterým evidentně opravdu jde o budoucnost naší země, jejich názory jsem si moc ráda přečetla a zamýšlela se nad nimi ve dne v noci.
Pak se rozjela také řada debat na Facebooku, které asi ani není třeba komentovat. Tolik upřímných hrdinů pohromadě jsem dlouho neviděla. S jakou kuráží se naváží do mě i mých kolegů z hnutí ANO, aniž by nás osobně znali. Ale asi jim rozumím, někde si tu frustraci vybít musí. Je mi jich líto, ale podřizovat se jim opravdu nebudu. Tím neříkám, že se mě nikdo na nic nesmí ptát a nesmí projevit opačný názor. Ba naopak, ale odmítám reagovat na arogantní a nenávistné komentáře, tudy cesta opravdu nevede.
A teď k věci. Důvěru vyslovím, protože chci:
- Aby ČR měla konečně legitimní vládu, a to na základě výsledků voleb. Představovala jsem si jiné složení vlády. Takové, které nebude potřebovat nějakou veřejnou nebo tichou podporu kohokoliv. Ale ukázalo se, že to nejde, protože nikdo jiný nechce převzít odpovědnost a podílet se na vládě.
- Být fér vůči voličům. Předčasné volby odmítám, přestože si myslím, že by na tom ANO stejně akorát tak získalo. Oni totiž všichni ti samozvaní Mirkové Dušínové, kritici všech a všeho, hejtři, jak se teď moderně říká, hnutí ANO pomáhají. A je jedno, jestli používají sofistikovaná cizí slova a analyzují moji vnitřní integritu nebo používají různé nadávky. Také jste se už někdy přistihli, že ve filmu vlastně fandíte záporákovi??? :-)
- Abychom konečně ve sněmovně začali pracovat na věcech, které jsou potřeba. Já osobně se zabývám především zdravotnictvím a sociální problematikou a tam máme práce víc než dost. Nemyslíte?
- Aby se stabilizovala celková situace na politické scéně. Když si koaliční vláda povede špatně, v dalších volbách se to ukáže. Vždy se to ukázalo a já věřím v úsudek občanů ČR. I těch, kteří jsou teď dehonestováni za to, že využili svého volebního práva.
A teď malé povzdechnutí, které si neodpustím. Myslela jsem, že mládí = nadhled a pozitivní myšlení. Víte jak, studia na zahraničních vysokých školách, zkušenosti z cest po celém světě, znalost cizích jazyků, přístup k informacím atd. Moc mě mrzí, jak moc jsem se v Pirátech spletla. Zatím totiž vidím jenom soutěž o titul Demagog roku! K tomu přičtěte asociální chování a absenci jakékoliv pokory. Nemají špatné nápady, ale zřejmě zvolili špatnou (herní?) strategii. Omlouvat to mládím nebudu, to bych zase byla obviněna, že se povyšuji. Vlastně cokoliv řeknu nebo napíšu, bude použito proti mě, protože já ten patent na rozum prostě nemám. Mám ale podporu, podporu rodiny, svých blízkých, kolegů a v neposlední řadě voličů. Toho si nesmírně vážím a vážit vždy budu!!!
Každá politická strana či hnutí má svoji strukturu a vedení. Nebojte se, nemám pásku na očích a mám svoje hranice, za které bych nešla. Jen jsem s předčasnými soudy opatrná. Ne, není za tím strach o korýtko. Jsou za tím životní zkušenosti, osobní zkušenosti a strategické myšlení, rozumějte selský rozum. Kolik mediálních bublin, různých kauz bez viníků, promrhaných miliard jsme už za dobu existence České republiky viděli? Tím neříkám, dejme příležitost dalším. Tím říkám, dejme příležitost hnutí ANO, které má teď velikou odpovědnost a které vyhrálo volby, ukázat, zdali dokáže naplňovat svůj program a vést tuto zemi v souladu s evropskými a národními hodnotami. Já v to věřím i přes pár škobrtnutí.
Na hodnocení je totiž příliš brzo. Co byste také teď chtěli hodnotit? Jedna věc je něco vykřikovat a druhá je se dle toho chovat. To platí jak pro hnutí ANO, tak pro všechny ostatní parlamentní strany a věčné kritiky všeho. Hlavně, ať mám dost followerů, liků, sdílení, nedejbože, abych měl/a citaci v novinách nebo pár vteřin slávy v televizi. Pro mnohé se politika smrskla už jen na toto, pro mě ne, a proto chci pokračovat. Nebudu nikam přebíhat a měnit názory, jen abych byla „in“. Nejsem dokonalá, ale pokrytec také nejsem!
Jana Pastuchová
