O tom, jak ješitnost ministryně zvítězila nad snahou pomoci

Že je potřeba komplexní novela zákona o sociálních službách, vědí všichni. Že ji ministryně práce a sociálních věcí nedokázala včas vypracovat a předložit, vědí taky všichni.

Že se poslanci napříč politickým spektrem snažili tuto chybu napravit a předložili vlastní návrh novely, se ví už méně. Že ministryně Maláčová, respektive poslanci ČSSD, tento návrh ve sněmovně svými obstrukcemi zabijí, je více než zřejmé.

Sněmovní výbor pro sociální politiku, kterému předsedám, i jeho jednotliví členové často apelovali na ministryni Maláčovou, aby včas předložila do sněmovny několik zásadních dokumentů a návrhů zákonů. Vedle například důchodové reformy či work life balance to byla právě novela zákona o sociálních službách. Marně.

Ministerstvo návrh vypracovalo a předložilo ho do připomínkového řízení, kde se k němu mohli vyjádřit všichni zainteresovaní, zejména kraje, a následně také provozovatelé sociálních služeb. V tu chvíli narazilo na řadu připomínek. Nezapracovalo ale na jejich odstranění a hledání kompromisního řešení, které všichni opravdu už nutně potřebují. Dalo zákon v podstatě k ledu.

My, tedy poslanci, jsme se pokusili alespoň částečně liknavost ministerstva napravit – z původního vládního návrhu jsme „vyzobali“ body, na kterých v připomínkovém řízení panovala shoda a předložili jsme vlastní poslanecký návrh. Spolu se mnou ho předložili poslanci ze sedmi poslaneckých klubů. Návrh získal kladné stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva financí i vlády. Návrh podporují poskytovatelé sociálních služeb, města a obce ČR, kraje i Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. V průběhu projednávání jsme přesto narazili na některé rozpory – návrh jsme tedy přepracovali, aby byl co nejlepší a nejpřijatelnější pro všechny. Tento týden bylo nutné hlasováním sněmovny návrh posunout do druhého čtení, aby byla naděje na jeho schválení do konce volebního období. To ale bohužel, přes vstřícnost většiny stran nestihneme. Poslanci ČSSD totiž i přes naše prosby záměrně prodlužovali debatu tak, abychom se k ukončení druhého čtení našeho návrhu nedostali.

Mrzí mě to. Nejen kvůli desítkám hodin práce a jednání, která jsem já, ostatní předkladatelé a všichni dotčení na návrhu odpracovali. Mrzí mě to zejména kvůli těm, pro které byla novela opravdu potřebná. Například kvůli tomu, že opět nepřidáme finance na jídlo v ústavech sociální péče, kde se jeho kvalita a pestrost právě kvůli financím dlouhodobě snižuje. Takže pokud máte pocit, že vaše babička v domově důchodců má například málo zeleniny – máte pravdu, má. A kvůli poslancům ČSSD bude mít i nadále.

My jsme totiž – mimo jiné – chtěli navýšit maximální úhrady v sociálních službách, které nebyly valorizovány od roku 2014. To se teď ale nestane.

Respektuji, že ministryně Maláčová měla k našemu poslaneckému návrhu výhrady. Svůj vlastní nám ale nepředložila. Ačkoliv jsme v našem návrhu čerpali z podkladů ministerstva, paní ministryně to nedokázala zkousnout. Nezbývá mi než konstatovat, že nad věcnou pomocí poskytovatelům a klientům sociálních služeb zvítězila její vlastní ješitnost. Když není po jejím, nebude nic.