- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Co neřeším?
O co mi jde? O princip:
Když mně někdo něco ukradne a rozhodne se mně to vrátit, proč bych mu za to měla dávat milosti? I když jsem církev. Proč, za co platit daň? Za to, že byl stát tak hodný zloděj?
Jistě, spousta spoluobčanů je nadšená, jak jim to té církvi nandali, ještě by si mohla vyskakovat a manipulovat občany.
Bohužel si neuvědomují, že dnes je to církev, na kterou je uplatněna tato nelogická platba, zítra to může být naše rodina a my.
Navíc u dalších případů již nemusí nikdo nic vysvětlovat, byl tady přece precedens s církví, tak o co nám jde?
Nevím, kolik peněz to do státní pokladny přinese, ale mám vážné obavy, že my z toho stejně nic pozitivního neuvidíme. Ty černé díry, kudy naše peníze utíkají, jsou již tak široké, že běžný, pracující občan zvětšení průtoku stejně nepozná. Navíc tomu, komu byl majetek vrácen, bude chybět právě „cash“ na údržbu vráceného, mnohdy značně zchátralého.
Ale, abych pouze nekritizovala, jedno pozitivum na tomto rozhodnutí vidím. Poslanci se projevili jako naprosto originální stratégové a kreativci, tvůrci nového byznys modelu. Jakého?
Staňte se zloději a začněte věci vracet! Nejen, že neskončíte ve vězení, ale ještě na tom vyděláte!
A pak že ten čas v té sněmovně pouze neproduktivně prosedí...
Další články autora |
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha