Zákaz vstupu dětem do hotelů. „Proč ne?“ říkají matky

Kde nestačí decentní popis cílové klientely a zaměření hotelu, tam je nutno důraznější upozornění pro některé natvrdlé jedince, v tomto případě rodiče.

Hoteliér neboli investor svůj podnik provozuje s určitým záměrem

V případě bordelu je všem rodičům zřejmé, že tam dítě vodit nebudou. Proč je to nenapadne např. u relaxaci slibujících center, kde jim navíc po telefonu sdělí, že nemají ani dětské postýlky či dětské jídelní židličky? Že by rodiče byli ve střehu jenom, když něco může uškodit jejich dětem? Ale když jejich děti mohou škodit ostatním, tak ne?

Když budu v dětském bazénu, jsem připravena, že mně něco může skočit na hlavu, v relaxačním centru ne

Když jedu s dítětem do aquaparku, byť to moje vlastní ví, že matku nebude potápět a skákat jí za krk, stejně tak to nedělá ostatním, jinak bude napomenuto a při opakování jde z vody, tak počítám s tím, že se mně to běžně může stát ze strany ostatních dětí. A samozřejmě to nebudu nijak řešit. I když někteří by mohli se mnou polemizovat, že i v takových zařízeních právo dítěte a jeho zábava končí tam, kde začíná právo a nepohoda jiných.

Zkrátka tady s tím počítám.

Ale když si pojedu odpočinout od rodičovských starostí, notabene mě manžel pozve na „druhé líbánky“, tak asi nebudeme úplně nadšení, když nás budou ve wellness válcovat cizí děti, hulákat tam i jinak narušovat poklidnou atmosféru.

Hoteliér má právo si stanovit, pro jakou klientelu provozuje své zařízení

Když si hoteliér s malými dětmi otevře penzion Perníkovou chaloupku s nejrůznějšími atrakcemi, toto bude u zařízení inzerováno, je logické, že se mu tam pohrnou rodiny s dětmi. Naopak by bylo velmi nelogické, kdyby si toto zařízení vybral 18 hodin denně vytížený manažer a současně otec 4 dětí ke své relaxaci.

Proč to opačně nefunguje? Proč se rodina s malými dětmi hrne do zařízení bez dětských koutků, hřišť, inzerovaných jako vhodná relaxace, ale nevhodná pro rodiny s dětmi, navíc se secesním zařízením?

I v hotelích pro děti bychom neměli obtěžovat okolí

Nicméně, i pokud si s malými dětmi vyberu baby friendly ubytovací zařízení, neznamená to, že dítě bude celou noc ječet, během jídla běhat po jídelně a srážet ostatní s talíři, ničit vybavení hotelu apod.

Mám v živé paměti setkání s přáteli na obědě, kdy hyperaktivní syn jako mimino opravdu neměl svůj den. S ním to bylo náročné i normálně, ale tady byla situace neúnosná. Odebrala jsem se tehdy do auta, aby ostatní mohli v klidu jíst a poté jsme se přesunuli s mým zabaleným jídlem k nám domů, kde se situace zklidnila. Aby toho nebylo tehdy málo, na závěr mně při odchodu vlétla do nohavice vosa a zanechala bolestivé bodnutí v koleni.

Na druhé straně pak stojí zážitek, kdy naše aktivní dítě asi ve věku 3 let začalo v restauraci v Chorvatsku chodit od židle k židli s německými důchodci a hladit je po zádech. Okamžitě jsme s manželem zakročili. Ihned však zakročili i oni důchodci, protože těm pozornost a masáž syna dělala evidentně dobře, tak mu v ní dovolili pokračovat.

Lidé i s průměrnou emoční inteligencí a vrozeně naučenými pravidly se domluví i bez nařízení

Pokud člověk není zrovna asociál a rodiče věnovali jeho výchově aspoň minimum úsilí a času, tak sám nazná, kdy jeho dítě je pro okolí ještě roztomilým zpestřením a kdy již obtěžujícím elementem.

K tomuto článku mě inspirovala uživatelka Liberte, která na Babyonline.cz vložila do diskuze příspěvek s názvem „Hotely v Česku zakazují vstup dětem. Riskují vysoké pokuty.“ Budete se divit, ale zatím jsou tam pouze souhlasné reakce matek. Zvláště jeden je peprný a těžce politicky nekorektní, pro citlivé povahy doplním, že se jedná o ráznou matku tří dětí, která svůj příspěvek samozřejmě myslí v nadsázce: „Souhlas – je spousta míst, kde si naopak děti přejí, takže jsem plně pro hotely, kde ty malý zmetky nemůžou ani cejtit.“

Hoteliéři, fandíme vám!

To víte, i matky na mateřské a po ní musí mít kam jet odpočívat :-).

Foto: Fotky-foto.cz