Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nejhorší smrt je z leknutí

Chata mé milované místo, kde si proplouvám mezi vzrostlými stromy a tančím po květinách. Kde si můžu vzít tepláky a zcela bez jakéhokoliv přikrášlování se vrhnout na plevel v záhonku. 

Za tmy jsem stála před chatkou a čistila si zuby, nemáme tu vodu, takže musím používat tu z barelu a odplivávat do křoví. Jenže poslední dobou tu mám takový zvláštní pocit, zvlášť když se setmí. Nevím, co to přesně způsobuje. Někdy čekám, že na mě z křoví zasvítí oči divoké šelmy. Nebo že mě překvapí nějaký lupič.

Zpoza živého platu se vynořila temná silueta. Nejprve jsem k ní byla zády, ale při cestě k chatě, jsem periferně zahlédla, že za plotem někdo stojí a nakukuje k nám. Začalo mi okamžitě pulzovat v hlavě a tak jsem se rychle zpříma podívala tím směrem. „Co“? Už jen cítím, jak mi oči lezou z důlků, píchá mě na srdci a sunu se k zemi.

Černo černá tma na konci s jasným světlem. Cesta na onen svět se popisuje v tolika knížkách, ale ještě nebyl můj čas. Proto jsem se vrátila mezi živé, na nemocniční lůžko, u kterého sedí můj muž a má položenou hlavu vedle mého boku. Tak jako tolikrát jsem ho chtěla pohladit po hlavě, ještě dřív, než mi došlo, kde jsem a co se stalo. Ale kanyla mi zabránila v pohybu.

Musel vycítit, že už jsem vzhůru a tak se na mě z ničeho nic podíval. V očích se mu rozzářilo. A pak se rozkoktal. „Ty, ty, ty už nespíš?“

Snažila jsem se zavrtět hlavou, protože jsem cítila, jak mám sucho v ústech a tak se mi ani nechtělo mluvit. Příšerně mě zabolelo za krkem.

„Chceš se napít?“ Následovalo další bolestivé přikývnutí.

 Když jsem si ovlažila hrdlo, konečně se mi podařilo vypravit ze sebe pár slov. „Kde to jsme?“

Soucitně se na mě podíval. „V nemocnici.“ Odpověděl jen krátce a do očí se mu vehnaly slzy.

„Proč? Co se stalo?“, snažím se vyzvědět, protože to nějak nemůžu pochopit.

Pohladil mě po tváři a podíval se mi do očí. „Nesmíš se už nikdy rozčilovat. Protože když jsme byli na chatě, tak jsi měla srdeční příhodu.“

„Cože, na to jsem přece ještě mladá, ne?“ Znovu se na mě tak soucitně podíval, až mě z toho zamrazilo.

Dlouho rozvažoval, než řekl něco dalšího. „Mladá jsi, ale tohle se podle všeho může stát. Nevzpomeneš si, jestli tě třeba něco nerozčílilo nebo nevylekalo?“

Cítím, jak mě z toho všeho přemýšlení bolí hlava. Ale otázka je to dobrá. Snažím se vrátit do onoho večera, abych měla jasno. „Víš, mám takový pocit, že jsem viděla ducha.“ Přiznávám a sama pochybuji o svých slovech.

„Jako vážně?“ Zírá na mě nevěřícně. Musí si myslet, že už mi dočista přeskočilo.

„Ty mě znáš a moc dobře víš, že já se přesně všech věcí kolem nadpřirozena a duchů bojím.“

„Vím“, kývá hlavou. „A kde byl? Nebo co dělal?“

„To je právě to, podívala jsem se k sousedům a najednou tam stál.“

„K jakým sousedům?“

„No přece k horňákům. Byl tam pan Plechatý, jenže ten před nějakou dobou umřel. Sám jsi mi to přece říkal. No a představ si, já se podívám přes živý plot a on tam na mě kouká. Byl jako živý, přesně jak si ho pamatuju.“

Můj muž se na mě podíval a neubránil se úsměvu. „Aha, tak to ledacos vysvětluje. Víš, měl bych ti něco prozradit.“

Znovu mě pohladil po vlasech a pak mi zastrčil neposednou vlku za ucho. „Ty jsi stejně takový můj brouček bojácný.“ Pak se hluboce nadechl a vypověděl mi, že to byl omyl. A celý ten překvapivý zvrat.

„Když jsme slyšeli horní sousedku, tak nemluvila o tom, že umřel, ale že odjel do lázní. A sousedka, protože se bez něj na chatě bála, tak tam raději nejezdila vůbec. No, a když se vrátil, tak jeli všechno zkontrolovat, bylo jim jedno, že je noc. Znáš ho, jak vždycky pobíhal po zahradě. Musel to tak udělat i tentokrát. Určitě tě nechtěl vyděsit, když vykoukl přes plot.“

„Ale to přece není možné!“

„Bohužel je. Nikdo nevěděl, co ti tu příhodu spustilo a já se o tebe tolik bál. Víš, co vždycky říkala Helča.“

A oba jednohlasně jsme vyřkli větu: „Nejhorší je smrt z leknutí.“ A pak už jen následoval smích od srdce, který jsem musela krotit, protože mě bolelo celé tělo.

Ta moje fantazie mě jednou zabije. A to je přesně důvod, proč neposlouchat cizí rozhovory.

Autor: Jana Králová | úterý 28.7.2015 8:49 | karma článku: 12,01 | přečteno: 917x
  • Další články autora

Jana Králová

Tatry, tak blízko a přece tak daleko

Dlouho jsem se bránila výpravě na Slovensko. Ani nevím proč? Ovšem moje touha po objevování nových hor zvítězil a tak jsme se vydali do tolik známých Tater. A pro jistotu se dvěma lidmi, co na pořádných horách nikdy nebyli :)

1.6.2016 v 22:18 | Karma: 16,69 | Přečteno: 627x | Diskuse| Cestování

Jana Králová

Nevidomý Ondra běží za svým snem až do daleké Číny

Nevidomý Ondra Zmeškal začal s běháním minulý rok a svůj první maraton běžel teprve před pár dny 8. května, přesto se nebál a rozhodl se s vodičkou Jitkou Křížovou a ještě nevidomým běžcem Janem Bauerem vyrazit na maraton do Číny.

16.5.2016 v 16:28 | Karma: 13,23 | Přečteno: 165x | Diskuse| Sport

Jana Králová

Chuť lidského masa - Kapitola 41: Návštěva pana Krchvíla

Po přečtení listu, který po sobě Simona Dvořáček zanechal, jsme byli s Patriekm zaskočeni. „A vida, tak pan Krchvíl se nám pěkně vybarvil, asi bychom si s ním o tom měli dojít promluvit.“ „Pravda Petro, měli bychom vyrazit, abychom

12.5.2016 v 8:00 | Karma: 11,94 | Přečteno: 143x | Diskuse| Poezie a próza

Jana Králová

Chuť lidského masa - Kapitola 40: Výpomoc nebo nerozum

Od Magi jsem si ráno přečetla děsivou zprávu o tom, že se k ní někdo vloupal. Nejdřív mi to úplně nedošlo a myslela jsem si, že by to mohla být kachna jako posledně. Magi není ten bláznivý typ, co by viděl duchy tam, kde nejsou.

11.5.2016 v 8:00 | Karma: 12,48 | Přečteno: 177x | Diskuse| Poezie a próza

Jana Králová

Chuť lidského masa - Kapitola 38, 39: Zkouška alarmu

Sotva mě Enn s Borisem opustili, padl na mě opět ten tísnivý neklid. Přepadl mě strach z každého stínu a neobvyklého zvuku. Zamkla jsem za nimi bezpečně dveře, utěsnila okna a spustila alarm dle Borisových instrukcí. Budu si muset

10.5.2016 v 8:00 | Karma: 9,09 | Přečteno: 106x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron

2. května 2024  13:18

Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...

Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek

2. května 2024  11:51,  aktualizováno  13:15

V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...

POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc

2. května 2024

Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...

Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká

2. května 2024  8:11,  aktualizováno  12:58

Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...

  • Počet článků 75
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 422x
Jsem člověk, který si rád klade různé otázky, na které následně hledá odpovědi. Ráda píšu a už mi nestačí jen psaní knih, protože se toho kolem tolik děje a blog mi přijde jako rychlejší komunikační kanál. Nejsem idealista, ale přesto bych se chtěla pokusit ve svém životě změnit myšlení některých lidí a posunout tak svět lepším směrem. A je pravda, že mám i divokou fantazii, takže když se mi nepovede změnit tenhle svět, velice pravděpodobně si vymyslím nějaký jiný, lepší :)

Seznam rubrik