Otevřený dopis generálu v. v. Jiřímu Šedivému

Dopis reaguje na výrok generála v. v. Jiřího Šedivého v pořadu 90' ČT24 ve věci ústavního mechanismu vysílání příslušníků ozbrojených sil ČR do zahraničních operací.

V Praze dne 18. října 2018

Vážený pane generále,

dne 17. října 2018 jste v pořadu 90‘ ČT24 uvedl k Ústavě ČR, že je dostatečná pro vysílání ozbrojených sil do zahraničí. Konkrétně jste řekl: „Vláda má právo vyslat omezený kontingent na určitou dobu s tím, že se musí následně provést potvrzení Parlamentem. Takže Česká republika má určité možnosti a záleží na tom, jaké je jejich reálné využívání. Nemyslím si, že je zapotřebí mít ještě nějaký další zákon… V tomto případě bychom neměli zahlcovat naše zákonodárství dalšími ustanoveními…“

Vážím si Vás za Vaši službu naší zemi v uniformě i po odchodu do výslužby v řadách bezpečnostní komunity. O to více mne mrzí nepřesnost, která zazněla v předmětném pořadu a která dehonestuje snahu mou a dalších poslanců změnit text Ústavy tak, aby při zachování kontroly Parlamentu nad vysíláním ozbrojených sil měla vláda větší flexibilitu v případech, kdy jsou v ohrožení životy českých občanů, a v dalších situacích, které mohou nastat v dnešním nejistém světě.

Ústava  v článku 43 v odstavci 4 uvádí:

„Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o

a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,

b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,

c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.“

Z toho vyplývá, že pokud by došlo například k únosu občanů v zemi, pro kterou není schválen mandát, a bylo by rozhodnuto o vyslání vojáků k záchranné akci, vláda nemá možnost síly vyslat jinak než prostřednictvím žádosti Parlamentu o jeho schválení. To ovšem způsobí prodlevu a přitáhne pozornost, což, jak jistě uznáte, není pro akce, které mají probíhat v utajení, žádoucí. Záchrana rukojmí se totiž nedá považovat za „obranu proti napadení“, nejedná se ani o „mírovou operaci“ a nejde ani o „záchranné práce“ při různých pohromách.

Právě z tohoto důvodu jsem spolu s kolegy v minulém volebním období navrhovala úpravu Ústavy tak, aby vláda mohla vysílat ozbrojené síly bez tří výše uvedených podmínek, ale zároveň musela následně požádat o schválení svého rozhodnutí Parlament, který jej může zrušit.

Mrzí mne, že jste hovořil o zatěžování naší legislativy dalšími ustanoveními, když z našeho návrhu jasně vyplývá, že jde naopak o zjednodušení. Jsem přesvědčena, že předmětná novela je v zájmu našich občanů a doufám, že Vám tento dopis objasnil důvody předložení změny Ústavy a že Vás přesvědčí o správnosti tohoto kroku.

S úctou

                                                                            Jana Černochová

                                                           předsedkyně výboru pro obranu PS PČR