Jaký přívlastek zvolit pro náladu krajiny v této době? Zimní, když pole se koupou ve zlatistých odstínech?
Na patře mého bydliště jsou tři byty, v prostředím bydlím já. Když jsem se nedávno nastěhoval, v bytu na pravoboku právě probíhaly restaurační práce. Sotva byl dodělán, odstěhovali se sousedi na levoboku. Nový soused se právě dal do přestavby. Samozřejmě že den klidu nectí, ale vše špatné je k něčemu dobré, postrčen zvuky stavebních nástrojů utíkám do náruče přírody, opět se ocitám na Krásné Studánce, tentokrát nabírám směr Chrastava. Opět den jak ze zlata, doslova. Nikdo kolem, jen široké stráně jako plátna oblačné stínohry. Zhluboka dýchám, padají pouta osidel města a myšlenek na práci, cítím se šťastný. Paleta barev nápadně připomíná krajinomalbu holandských mistrů 17. století. Umlklé struny nitra se probouzí a nedozrálý verš nesměle dere se na svět. A hle další a žluté barvě byly zasvěceni všechny.
REMBRANDT (slaměná žluť)
Patlal si patlal van Rijn svou slaměnou žluť
Mlynářský synek na perutích touhy ke Glorii vzhlížel
Silnější klenby nebeské je společenská rtuť
Usmál se pod knírkem, svou vizi s Futurou sdílel
ZROZENÍ IMPRESIONISTY (citronová žluť)
Motto: Znalec Beckhout vstupuje u Vermeerů do dveří
Pane! Ta perspektiva je dokonalá!
Mistr usmívá se pod kamenu tváří
Bodeť by ne, camera obscura za mne kresbu vykonala
A ty barvy! Musí se uznat, září!
Aby ne, jen kdyby věděl, co dalo to práce
Pouhé dva obrazy za rok u profíka nevídá se
Plynou dvě století, kdos zahlédne tuhle zvláštní saturaci
Kašlu na analog, provedu barev pixelaci
Flek vedle fleku toť pro úspěch volba jistá
Jéjej, světu zrodil se ….. Impresionista
Apendix: Na Vermeera lze s nadsázkou pohlížet jako na tvůrce nejdražších omalovánek, ale po čertech dobrých omalovánek.
ČESKÝ DUCH (Meruňková žluť)
Co žene našince do dalekých krajin
Toužíce spatřit cizí světa zář
Proč pohrdá chutí lesních malin
Hrbolky sochané kotliny tvář
Kdo chtěl by žít v pouště žluti
či v bezbřehé bělobě mlčky stát
Co chybí ti v této líbezné zemi
Kde všeho, všeho je akorát
SEN O PRAVÉM ŽENSTVÍ (zlatá s bílou)
Otevři očka lani bílá
Spala jsi dlouho, teď musíš vstát
Kopýtka ochablé k jitřnímu běhu
Zakletým lesem k výšinám
Plačící starci, koruny zlaté
Dostalas věno kouzlo všech krás
Zrodilo svůdcem moře jedu
Pozvedni šíji buď vzorem nám
Dodatek: Kdykoli napadlo muže něco vznešeného, dávno předtím ve svém srdci pocítila žena. Pohled na důstojnou ženu dá i tomu největšímu zlotřilci pokyn a možnost k zamyšlení.
BOJ S JEŠITNOSTÍ (špinavá chartreuse žlutá)
Už tě mám ty figuro bídná
Tvým falešným úsměvem nenechám se zmást
Černá jsi ač tvrdilas žes bílá
Tnu mečem ducha vymažu tvou tvář
Náhle líbezná nevěsta přichází z dáli
Však nesedí cosi zas
Lokny jak hádci se po ramenou válí
Medúzy mžik v nalomený čas
Tnu podruhé potřetí, matrjošky pukají
A stejně přitrouble se smějí
Však není jich tisíce, dokola jedna a ta samá zas
Jak v proměnách garderoby mám poznat tuhle věčnou zmiji
Tisíce forem však jeden křivolaký duch, jež daroval nám ďas
Tisíce volních mečů nesvede tuhle mrzkou práci
Jen krupěj čisté lásky má k tomu pas
ŽIVOTEM ZARDOUŠEN (špinavá okrově žlutá)
Utichlo volání
Jak zbitý pes zbloudilý poutník
skelný zrak upírá se v kout
Škrcení davu prostoty smysl
Co s životem říká tu lživý kouč
Na poli světa poctivých pár hráčů
A všude kolem hromady štemplovaných náhradníků
O ŠANCI (zlatistá žluť)
Slunce ještě nevyšlo
Snad přece vyjde někdy
Musí, ó nemusí
To tenkrát na rozcestí
Zlatavý opar nad obzorem
či kovový lesk na předměstí
Volit v srdci´s mohl
Ten dar nemohou vyrvat despotovy pěsti
Ach nevadí, jo trochu vadí
Však dík za letmý paprsek mezi mračny
V každém neštěstí je i trocha štěstí
KUŘIVOD A PIVOVOD aneb chrastavská hospůdka U Komína (indická nebo kambodžská žluť - pivní)
Dodýmal, už jen ukazuje cestu
Nikdo nebere v potaz jeho nový post
Jak by host, co má ji jako vestu
Mohl pro nebesa míti pozornost
Vždyť sotva ví hledajíc zpáteční cestu
V prostoru najít tu správnou z os
Tohle je X, Y, nebo Z
Mám dost, bum, teď jsem se splet
Foto mobil Samsung, základní úprava Zoner.
